Vybudovali zde vlastní radnici, špitál i školu, k modlitbám jim sloužily dvě synagogy. Ta starší je dnes přístupná veřejnosti a nabízí prohlídku komentovanou průvodcem a model židovského města z doby před rokem 1850.
Židovskou komunitu dnes ve čtvrti bohužel nenajdeme, protože většina obyvatelstva byla deportována během druhé světové války do vyhlazovacích táborů. Holocaust téměř nikdo z nich nepřežil a domů se jich vrátilo velmi málo. Znovu se zde trvale usadila pouze jedna rodina, která nadále dodržuje zvyky a tradice. Ve čtvrti je velmi živo, pořádají se tu různé koncerty a kulturní akce.
  |
Pro turisty je zde připravena komentovaná prohlídka typického židovského stavení, která odhalí mnoho zajímavostí o způsobu života v židovské čtvrti. V přízemí si návštěvníci prohlédnou obchůdek se starou pokladnou, v kuchyni typické pečivo. Součástí prohlídky jsou také židovská jatka, zvaná šlachta.
Ukázka výroby macesu (židovský chléb) v židovské čtvrti v Třebíči
První zmínky o židovské třebíčské komunitě pocházejí už z roku 1338, nejvíce židů do čtvrti přišlo v druhé polovině 17. století. Protože měli omezené území, které směli zastavět, lepili domečky těsně na sebe a stavěli je do výšky. Vzniklé uličky působí stísněným dojmem.V jednom domě je například kuchyňka o rozměru jednoho metru čtverečního, ve které podle dochovaných zápisů vařilo šest hospodyněk.
K Židovské čtvrti patří také hřbitov, nejstarší čitelný náhrobek, který na něm najdeme, je z roku 1630. Je opředen různými pověstmi, například legenda o Rafaelovi vypráví, jak statečný muž zachránil třebíčskou obec před morem.
Unikátní bazilika sv. Prokopa
Židovská čtvrť ale není jediné místo, které by v Třebíči stálo za to navštívit. Milovníky historie a umění určitě zaujme bazilika sv. Prokopa, která také patří mezi dvanáct českých památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Prolínají se v ní vlivy z celé Evropy: půdorys je inspirován stavbami z jižního Německa, portál nám připomene vídeňský dóm, a osmidílná klemba odkazuje na jihofrancouzské stavitelství. Bazilika je zakončena třemi rozetami (kruhové gotické okno) vyplněnými vitrážemi.
Bazilika sv. Prokopa je na seznamu světového dědictví UNESCO.
V opatské kapli baziliky se nacházejí druhé nejstarší nástěnné malby na Moravě. Jsou ze 14. století, ty úplně nejstarší ze století dvanáctého najdeme ve Znojmě v rotundě svaté Kateřiny. Malby zdobí celý vnitřní prostor kaple a návštěvníci si je mohou prohlédnout i při různých akcích, které se zde konají.
Do dnešní doby se nejlépe dochovala podzemní krypta, ve které je po celý rok velmi chladno. Zajímavostí jsou dřevěná prkna, která jsou konzervována vápnem a v klenbě krypty jsou zasazena už od 13. století.
Pohlednice z cest na větší mapě
Ledárna připomene již zaniklé řemeslo
V Třebíči si také můžeme prohlédnout prostory dnes již nefunkční ledárny, která sloužila až do konce první světové války. V těch se dříve skladoval led, který používaly pivovary pro ledování piva. Led se získával v zimě ze zamrzlých řek a vodních ploch. Ledaři nejprve pilou vyřízli velký blok ledu, ten potom přepravili ke břehu a sekyrami rozsekali na menší kousky. Pak ho převezli do ledáren, kde musel vydržet uskladněný po celý rok až do další zimy. V Praze sloužila jako zdroj ledu Vltava. S nástupem elektřiny ledařství jako povolání vymizelo a stejně zanikl i původní účel ledáren. Dnes v chladných sklepeních najdeme lapidárium (výstavu zlomků různých kamenných architektonických prvků) a expozici o ledařství.
