V těsném sousedství Jaderné elektrárny Temelín žijí v malém mokřadu užovka obojková, svižník polní, střevlík Scheidlerův, otakárek fenyklový a několik dalších přísně chráněných živočichů.
Za normálních okolností by toto zjištění biologů muselo vzbudit u provozovatelů Temelína nadšení. Jak lépe obhajovat nezávadnost řízené jaderné reakce pro okolí elektrárny než výskytem tak vzácných živočišných druhů? Věc má ale háček. Společnost ČEZ totiž hodlá údajně z provozních důvodů mokřad zrušit, zavést zeminou a všechny živočichy přesunout jinam. Ekologové ale protestují. Domnívají se totiž, že si energetici rušením mokřadu jen připravují v Temelíně půdu pro výstavbu dalších dvou jaderných bloků.
„Kdyby tomu tak nebylo, ČEZ by se unikátním mokřadem hned pochlubil a neplánoval potichu jeho likvidaci,“ tvrdí Eduard Sequens z ekologické organizace Calla. Provozovatel elektrárny se totiž rozhodl, že současný mokřad využije pro ukládání zeminy vykopané při stavbě budoucího meziskladu vyhořelého jaderného paliva.
Když ale biologové lokalitu prozkoumali, našli tolik vzácných živočichů jako na Šumavě. Doporučili proto, aby ČEZ, pokud chce mokřad zrušit, přesunul živočichy na jiné vhodné místo.
I když energetický kolos hodlá na tyto podmínky přistoupit, ekologičtí aktivisté vidí za jeho vstřícností určité zákulisní snahy. Mokřad totiž leží zhruba v místech, kde by ještě podle plánů z dob socialismu měly vyrůst další dvě chladicí věže. Pokud by vláda v budoucnu rozhodla o dostavbě Temelína, střevlík se svižníkem by vzhledem k očekávanému tuhému odporu ekologů mohli stavbu značně zkomplikovat.
„Odvolali jsme se proti rozhodnutí krajského úřadu, který likvidaci mokřadu povolil. ČEZ totiž podle nás dostatečně nezdůvodnil, proč musí zavézt zeminou právě toto místo,“ říká Sequens. Vedení Temelína podobná nařčení odmítá. „Mokřad je z našeho pohledu pro skládku vytěžené zeminy tím nejvhodnějším místem,“ říká mluvčí elektrárny Marek Sviták.
ČEZ se proto podle něj dohodl s entomology a dalšími odborníky, že přísně chráněné živočichy přemístí zhruba o 300 metrů dál do lokality s podobnými životními podmínkami. Stěhovat by se tedy měli vedle užovek, střevlíků a svižníků například i motýli otakárek fenyklový a batolec červený, potápka malá, nebo ptáci bramborníček hnědý a ťuhýk obecný.
Odborníci přitom nepřímo potvrzují, že kdyby ČEZ kdysi lépe uklidil staveniště po stavbě elektrárny, problém se stěhováním vzácných živočichů by vůbec nemusel řešit. „Mokřad vznikl na bývalém staveništi, kde se přeskupila zemina, postupně vznikly nějaké vodní plochy, které nejsou nijak zasažené obhospodařováním a další lidskou činností,“ říká Vladimír Bejček z katedry ekologie České zemědělské univerzity. Takové prostředí, které je z lidského pohledu nevzhledné, podle něj doslova přitahuje řadu vzácných druhů živočichů.
Za normálních okolností by toto zjištění biologů muselo vzbudit u provozovatelů Temelína nadšení. Jak lépe obhajovat nezávadnost řízené jaderné reakce pro okolí elektrárny než výskytem tak vzácných živočišných druhů? Věc má ale háček. Společnost ČEZ totiž hodlá údajně z provozních důvodů mokřad zrušit, zavést zeminou a všechny živočichy přesunout jinam. Ekologové ale protestují. Domnívají se totiž, že si energetici rušením mokřadu jen připravují v Temelíně půdu pro výstavbu dalších dvou jaderných bloků.
„Kdyby tomu tak nebylo, ČEZ by se unikátním mokřadem hned pochlubil a neplánoval potichu jeho likvidaci,“ tvrdí Eduard Sequens z ekologické organizace Calla. Provozovatel elektrárny se totiž rozhodl, že současný mokřad využije pro ukládání zeminy vykopané při stavbě budoucího meziskladu vyhořelého jaderného paliva.
Když ale biologové lokalitu prozkoumali, našli tolik vzácných živočichů jako na Šumavě. Doporučili proto, aby ČEZ, pokud chce mokřad zrušit, přesunul živočichy na jiné vhodné místo.
I když energetický kolos hodlá na tyto podmínky přistoupit, ekologičtí aktivisté vidí za jeho vstřícností určité zákulisní snahy. Mokřad totiž leží zhruba v místech, kde by ještě podle plánů z dob socialismu měly vyrůst další dvě chladicí věže. Pokud by vláda v budoucnu rozhodla o dostavbě Temelína, střevlík se svižníkem by vzhledem k očekávanému tuhému odporu ekologů mohli stavbu značně zkomplikovat.
„Odvolali jsme se proti rozhodnutí krajského úřadu, který likvidaci mokřadu povolil. ČEZ totiž podle nás dostatečně nezdůvodnil, proč musí zavézt zeminou právě toto místo,“ říká Sequens. Vedení Temelína podobná nařčení odmítá. „Mokřad je z našeho pohledu pro skládku vytěžené zeminy tím nejvhodnějším místem,“ říká mluvčí elektrárny Marek Sviták.
ČEZ se proto podle něj dohodl s entomology a dalšími odborníky, že přísně chráněné živočichy přemístí zhruba o 300 metrů dál do lokality s podobnými životními podmínkami. Stěhovat by se tedy měli vedle užovek, střevlíků a svižníků například i motýli otakárek fenyklový a batolec červený, potápka malá, nebo ptáci bramborníček hnědý a ťuhýk obecný.
Odborníci přitom nepřímo potvrzují, že kdyby ČEZ kdysi lépe uklidil staveniště po stavbě elektrárny, problém se stěhováním vzácných živočichů by vůbec nemusel řešit. „Mokřad vznikl na bývalém staveništi, kde se přeskupila zemina, postupně vznikly nějaké vodní plochy, které nejsou nijak zasažené obhospodařováním a další lidskou činností,“ říká Vladimír Bejček z katedry ekologie České zemědělské univerzity. Takové prostředí, které je z lidského pohledu nevzhledné, podle něj doslova přitahuje řadu vzácných druhů živočichů.
