Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Chalupa: Od Babiše jsem to kvůli reorganizaci dostal tak, že to slyšelo celé patro na Chodově

Česko

  5:52
PRAHA - Na konci příštího týdne uplyne lhůta, dokdy se mohou hlásit případní zájemci o post ředitele GIBS. V těchto dnech je to současně dva roky, kdy vrcholil ostrý spor o policejní reorganizaci, která málem stála existenci tehdejší koaliční vládu ČSSD a ANO. Obě události v sobě propojuje bývalý poslanec ANO Bohuslav Chalupa. Zatím je jediným potvrzeným uchazečem o post šéfa inspekce. Jeho vyhraněný postoj k policejní reorganizaci mu pak zavřel dveře v další poslanecké kariéře.

Bývalý poslanec ANO Bohuslav Chalupa seriózně uvažuje, že by chtěl být ředitelem GIBS. foto:  František Vlček, MAFRA

Bohuslav Chalupa byl jedním z členů sněmovní vyšetřovací komise, která se po dramatickém střetu o zásadní změny v policii v dolní komoře ustavila. Jejím úkolem bylo vyjasnit okolnosti celé akce prosazované především ČSSD. Výsledkem práce komise pak bylo především prohlášení, že spojení dvou klíčových útvarů, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, nemělo paralyzovat vyšetřování nejzávažnějších kauz.

Svůj podpis pod tuto zprávu přidal i Chalupa, ačkoliv hnutí ANO v čele s jeho předsedou Andrejem Babišem tvrdilo celou dobu opak. Chalupa tím u šéfa ANO skončil. „Nemůžu napsat, že jsem něco prokázal, když jsem to prostě neprokázal. Kde nic není, ani smrt nebere,“ vzpomíná v rozhovoru pro Lidovky.cz Chalupa.

Při policejní reorganizaci se vzepřel Babišovi, teď chce exposlanec ANO řídit GIBS

Lidovky.cz: Podpis pod závěrečnou zprávou sněmovní vyšetřovací komise o okolnostech policejní reorganizace vás v důsledku stál poslaneckou kariéru. Neměl jste někdy chuť vrátit čas a ten podpis vzít zpátky?
Samozřejmě si za tím stojím. Byla kolem toho dost velká bitva na formulacích, ale nakonec jsme se jako komise shodli na jejím znění. Zpráva byla objektivní. Nechtěl jsem do toho tahat politiku, protože vyšetřování je vyšetřování. Pro závěrečnou zprávu jsme tedy hlasovali společně, ale pak bylo ještě usnesení komise a to už jsem hlasoval proti některým návrhům usnesení. Nakonec ho ale přijala sněmovna (součástí usnesení byl například návrh podat trestní oznámení na olomouckého žalobce Petra Šeredu či podnět ke změně trestního zákoníku, pozn. aut.). 

Lidovky.cz: Podporu této zprávy vám ostře vyčetl tehdejší ministr financí a dnešní premiér Andrej Babiš. Když jste spolu o tom poprvé hovořili, mluvil hodně nahlas?
To si neumíte představit jak. Já jsem byl ve sněmovně a dostal jsem to po telefonu. Ale nerad bych se k tomu vracel, protože to není nic lichotivého ani pro mě, ani pro pana předsedu. Údajně to slyšelo celé patro na Chodově (na Chodově má sídlo i ANO, pozn. aut.). 

7 měsíců práce, 16 schůzek a 21 svědků

Parlamentní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci vznikla rozhodnutím Poslanecké sněmovny 28. června 2016, jejími členy byli poslanci Pavel Blažek, Jan Bartošek, Richard Dolejš, Bohuslav Chalupa, Daniel Korte, Martin Lank a Zdeněk Ondráček. Komisi jako předseda vedl Pavel Blažek.
Komise pracovala do konce ledna 2017, potkala se celkem na 16 schůzích. Vyslechla dohromady 21 svědků, nashromáždila přes 4 tisíce stran dokumentů a přes 60 podání od tří desítek lidí. Závěrečnou zprávu vypracovala komise na 15 stránek, datovaná je k 31. lednu 2017.
Nejzákladnější zjištění komise je následující: "Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem „odstranit“ R. Šlachtu, omezit činnost celorepublikových útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních trestních věcí."
Právě toto věta nejvíc rozezlila předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který celý příběh kolem reorganizace interpretoval opačně.

Lidovky.cz: Jak jste mu tehdy vysvětloval svou pozici?
On dodnes možná nevnímá jisté parametry práce komise. Pokud sněmovna chtěla odhalit politické vlivy, tak zadání pro její práci mělo být jiné. Pokud členové vlády v době, kdy se vědělo, že pan Chovanec chce reorganizaci prosadit, to nebyli schopni vyřešit přímo ve vládě, tak je to špatně. Pokud to nechali na sněmovně a očekávali ode mě, že budu tvrdit, že policejní prezident nemá právo provést reorganizaci, když podle kompetenčního zákona toto právo má, tak to nejde. Já nic takového tvrdit nemůžu.

Lidovky.cz: Co mu nejvíce vadilo na tom, že jste závěrečnou zprávu podpořil?
Že komise nebyla ochotná prohlásit, že reorganizace byla politicky zmanipulovaná a provedená tak, aby zakryla průšvihy sociální demokracie před volbami. Ale podle mě bylo správné, že se k tomu nevyjádřila. Protože nemůžu napsat, že jsem něco prokázal, když jsem to prostě neprokázal. Kde nic není, ani smrt nebere.

Lidovky.cz: Dnes je to téměř rok a půl, co komise výsledky svého vyšetřování představila. Když se na to dnes s odstupem času podíváte, co tehdy komise o reorganizaci vlastně zjistila?
Zjistili jsme, že byla ukvapená, provedená ve velmi krátkém časovém úseku a nedošlo k jejímu projednání tak, aby na ní byla politická shoda. Neprošla například výborem pro bezpečnost. Nebyla dostatečně projednaná ani se státními zástupci, což přineslo řadu dalších potíží. 

Lidovky.cz: Byl tedy podle vašeho soudu záměr reorganizace veden dobrým úmyslem?
Ne. Skutečně si myslím, že ČSSD vzhledem k tomu, jakým způsobem k reorganizaci přistoupila, nebyla vedena dobrými úmysly. Myslím si, že šlo o to ukončit některé věci, které pan plukovník Šlachta asi rozjížděl. I samotní státní zástupci si potom stěžovali na to, že řada rozdělaných věcí nemá pokračování, protože někteří lidé kvůli reorganizaci odešli nebo byli přemístěni jinam. Lumpům to pak poskytne čas, aby ekonomickými nástroji a známostmi svůj problém dokázali vyřešit tak, že až se k tomu dostanou policisté, už s tím moc neudělají.

Lidovky.cz: Když vás poslouchám, tak jako by mluvil Andrej Babiš. Proto příliš nechápu, proč jste se na tomto tématu rozešli, když o něm smýšlíte prakticky obdobně.
Já jsem mu vysvětloval, že z politického pohledu je to jasné. Ale zadání komise bylo, jestli byl reorganizací porušen zákon. A jestli kompetenční zákon říká, že ministr reorganizaci provést může, policejní prezident může, jeho náměstek může, tak prostě mohou. Dokonce i pan Šlachta a pan Komárek (tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta a šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, pozn. aut.) výslovně řekli, že nemají žádné důkazy o porušení zákona. Takže co potom kdo po nás chtěl? Nebudu si něco vymýšlet jen proto, že si o tom něco soukromě myslím.

‚Mrzí mě, že Šlachta s Komárkem odešli od policie‘

Lidovky.cz: Jaký pocit vám nejvíce utkvěl z období, kdy se sloučení ÚOOZ a ÚOKFK chystalo?
Nejvíc mi utkvěl pocit z toho, na jaké úrovni jsou někteří vyšší důstojníci policie, ať už eticky nebo služebně. Jak se k sobě navzájem chovají, jak se ctí hodnosti a jak se ctí přísaha policisty. Že si někteří policisté dělají naschvály a místo toho, aby se věnovali ochraně obyvatel, věnují se vnitřním soubojům. Velice mě zarazilo, že řada policistů, kteří se na začátku jasně postavili proti reorganizaci, se přestali ozývat, když jim pan Chovanec zvedl plat. 

Lidovky.cz: Kvůli reorganizaci opustily řady policie dvě výrazné tváře tehdejšího ÚOOZ, jeho ředitel Robert Šlachta a šéf ostravské expozitury útvaru Jiří Komárek. Je to podle vás škoda?
Škoda to je, protože do nich bylo investováno. Potom jsem se bavil s jejich nadřízenými. Zjistil jsem, že když má někdo problém, najednou jejich nadřízení říkají, že to jsou darebáci nebo hlupáci. Ale když jsem se ptal, proč jim dávali odměny, proč hlupáky nebo darebáky povyšovali, tak na mě koukali. Takže buď mi lhali, nebo nebyli kompetentní, když dostávali nahoru lidi, kteří tam podle nich vůbec neměli být. 

Lidovky.cz: Jak dnes nahlížíte na práci Roberta Šlachty a Jiřího Komárka, byli to podle vás kompetentní policisté?
Pracovali svým stylem a jejich styl někdy přinášel výsledky, někdy nepřinášel. Ale argument, že některé z jejich případů nedopadly odsouzením, není možná až tak věcí kriminalisty, ale věcí advokátů a soudů. Já jsem třeba velice rád, že pan Komárek se vrátil do služby. A když i pan Šlachta působí na celní správě, tak zaplať pánbůh. Je důležité, že o lidi, kteří jsou vzděláváni, daňový poplatník nepřijde. Ale je škoda že ÚOOZ neexistuje a ti lidé odešli od kriminální policie.

Andrej Babiš
Bývalý šéf ÚOOZ v Ostravě Jiří Komárek (vlevo) a policejní prezident Tomáš Tuhý.

Lidovky.cz: Nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) naplno funguje od 1. ledna 2017, považujete ji za efektivní útvar?
Podle toho, co se dozvídám, tak ne že by ten útvar byl paralyzovaný, ale rozhodně nepracuje tak, jak by mohl. Pokud dáte dohromady lidi, kteří se neznají a pracují s velmi citlivými informacemi, tak než se poznají, získají k sobě důvěru a začnou skutečně spolupracovat, nepotrvá to měsíce, ale roky. 

Lidovky.cz: V čem spatřuje největší slabinu NCOZ?
Bylo to velmi narychlo a nepředjednané. Lidé, kterých se vznik NCOZ přímo týkal, byli postavení do určité situace, ať už se jim líbila, nebo nelíbila. Nebylo to připravené tak, aby se práce plynule rozprostřela do jiné organizační struktury.

Lidovky.cz: Když se vrátíme na začátek rozhovoru, cítíte to stejně, že vám podpis pod touto zprávou prakticky ukončil politickou kariéru? Ve volbách 2017 jste kandidoval až z nevolitelného 9. místa, ačkoliv o čtyři roky předtím jste kandidoval ze čtvrtého.
Asi to na to vliv mělo. Ale nemyslím si, že to vzešlo z vedení hnutí. Spíš někteří členové na nižších úrovních byli papežštější než papež a chtěli se zavděčit, takže to takhle dopadlo. Do očí mi nikdo neřekl, že to je kvůli mému postoji k závěrečné zprávě o reorganizaci. Ale udělali to pro jistotu, aby u vedení hnutí bylo vidět, že jsou to kadeti. I když možná je to jen moje domněnka.

Lidovky.cz: Ještě k vašemu záměru stát se ředitelem GIBS. Už jste se definitivně rozhodl, že podáte přihlášku?
Už mám něco sepsaného, takže zatím to pořád vypadá, že ano. Ale upřímně řečeno, si nemyslím, že uspěju. Ale zkusím to.

Jak vidí NCOZ žalobci

Národní centrála proti organizovanému zločinu vznikla 1. srpna 2016, definitivně se v současné podobě ustavila 1. ledna 2017. Za tu dobu vydala zatím jednu výroční zprávu o své činnosti, jež mapuje první rok existence NCOZ (období od 1. srpna 2016 do 31. července 2017). NCOZ čítá 870 mužů (zpráva zde).
Jedním z klíčových čísel zprávy bylo, že od ledna do konce července 2017 NCOZ realizovala 65 případů (zahájila trestní řízení). Bylo to o 6 více, než za stejné období předchozího roku zpracovávaly ÚOOZ a ÚOKFK dohromady (těch bylo 59).
Nicméně státní zástupci, kteří kriminalisty vedou při vyšetřování, nad výkony NCOZ dvakrát nejásají. "Pro mne i po tom roce nemá vznik útvaru žádnou přidanou hodnotu - naopak. Někteří policisté útvar opustili. Ti, kteří pracovali v době existence dvou útvarů dobře, pracují dál dobře a práce těch, s nimiž jsme nebyli spokojeni, se nijak nevylepšila," řekla loni v červenci Českému rozhlasu pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Její kolegové z vrchního státního zastupitelství v Olomouci byli ještě příkřejší. Kritizují především to, že NCOZ není dostatečně efektivní ve vyhledávání nových kauz. "Za rok 2017 byla evidována pouze jedna věc, v níž byly úkony trestního řízení zahájeny na základě vlastní vyhledávací činnosti policejního orgánu. Jedním z důvodů popsaného stavu, který přetrvává již nejméně dva po sobě jdoucí roky, je zjevné přetížení NCOZ SKPV," píšou žalobci z Olomouce ve zprávě za loňský rok (zpráva zde).
Tuto středu se ve své výroční zprávě za rok 2017 dotklo činnosti NCOZ také Nejvyšší státní zastupitelství, výkonnost útvaru hodnotí o něco mírněji. „NSZ má za to, že je velmi obtížné posoudit a zejména náležitě vyhodnotit poznatky, které byly k činnosti NCOZ získány a jež vyznívají, poněkud rozporně. Není pochyb o tom, že reorganizace byla provedena ukvapeně a že nebyla odpovídajícím způsobem připravena. Lze pozitivně hodnotit úroveň spolupráce mezi NCOZ a státními zastupitelstvími. Zejména krajská státní zastupitelství nevznášejí tak zásadní výhrady jako VSZ v Praze a VSZ v Olomouci,“ píše NSZ (zpráva zde)

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!