Chceme přímou volbu prezidenta, shodli se lídři na jednání

"Všechny tři strany začnou pracovat na legislativním návrhu, který

Výběr pokusů o zavedení přímé volby prezidenta 2001 - Poslanecká sněmovna zamítla návrh, který předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. 2002 - Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. 2002 - Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě předlohy, první novelu předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, pak skupina poslanců ODS. 2005 - Sněmovna zamítla novelu, kterou v roce 2003 navrhla skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. 2008 - Senát zamítl návrh vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie). 2009 - Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy uveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, měl určit až volební zákon potom, co přímou volbu prezidenta schválí parlament. Vzhledem ke konci volebního období Poslanecké sněmovny projednávání tohoto návrhu skončilo. 2010 - Sněmovna neschválila návrh ČSSD. Ústavní novelu předložila ČSSD již v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila. 2010 - Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) se dohodli na tom, že začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta.

by měl umožnit přímou volbu prezidenta," řekl Nečas, třebaže uznal, že sám dává přednost současnému způsobu volby oběma parlamentními komorami. "Ale říkal jsem, když bude kompromis o přímé volbě, jsem připraven takový projekt akceptovat," dodal.

Lídři stran se ale hned potom neshodli na tom, zda by se měly v případě přímé volby měnit prezidentovy pravomoci, nebo ne. Nečas uvedl, že by se posilovat neměly. Naopak předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg hovořil o revizi ústavy a diskusi o změnách v rozdělení kompetencí mezi prezidentem, sněmovnou a Senátem. Podle šéfa VV Radka Johna je třeba prosadit přímou volbu velmi brzy. Nečas doplnil, že ambicí je předložit návrh do podzimu.

Klouzavý mandát
Lídři také chtějí zavést klouzavý mandát pro poslance, kteří jsou zároveň ministry. Takového člena vlády by ve sněmovně vystřídal náhradník, řekl po schůzce lídr ODS Petr Nečas. I do debaty o důchodové reformě chtějí ODS, TOP 09 a VV, vyjednávající o vládní koalici, zapojit i ČSSD. "Jde o zásadní věc, které ovlivní zemi na desítky let," vysvětlil ochotu k diskusi Nečas. 

Podle lídra ODS probrali špičky stran dosavadní jednání všech sedmi odborných skupin, které smlouvají o konkrétních bodech případné koaliční smlouvy.

Jak bude vypadat školné?
Šlo o třetí takové jednání. Ve středu diskutovali hlavně o školství a o škrtech v rozpočtu ministerstva obrany.

Shoda je na zavedení školného. Na tom, jakou by mělo mít podobu, se ale zvláštní vyjednávací skupina ještě neshodla. Věci veřejné narazily s požadavkem převést deset miliard z obrany na školství.

Dnešní schůzka začala netradičně už v šest ráno. "Mozky fungují trochu pomaleji," konstatoval jeden z vyjednávačů ODS David Vodrážka. Naopak Nečasovi prý ranní vstávání nevadilo. Včas nedorazil na schůzku předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, nestačila mu ani akademická čtvrthodina. Přišel v 06:20.

Dále čtěte: Jednání o vládě začínají nezvykle brzy. Lídři se sejdou už v šest ráno Trojkoalice chce šéfa sněmovny, ČSSD se brání Vláda bude nejmenší v dějinách, tvrdí Nečas

Hlavní vyjednávací skupina původně plánovala, že se bude scházet jednou týdně. Ve středu Nečas konstatoval, že jednání budou třeba každý druhý den, nebo denně. O jednotlivých tematických okruzích vyjednávají straničtí odborníci celkem v sedmi skupinách.