Zatím se netopíme v odpadcích jako v italské Neapoli. Ale hrozba tu je. Jak se jí bránit? Lidové noviny věc vidí jednoduše: Dejme peníze místo spaloven na recyklaci. Jenže tak daleko zdaleka nejsme. Zatím u nás drtivá většina odpadu končí na skládkách. Recyklace to nezmění. Takže otázka stojí jinak: buď zařízení na energetické využití odpadů (dále budu záměrně používat nepřesné označení „spalovna“), nebo se opravdu připravme na plavbu v odpadu.
Titulek Odpad: přednost získá pálení (LN 6. 12.) je korektní. Tedy pokud tím myslíme, že pálení získá přednost před skládkováním. Text ovšem sugeruje čtenářům jinou odpověď - ministerstvo životního prostředí prý upřednostní „spalovny“ na úkor recyklace. To neodpovídá realitě.
Recyklace je užitečný trend, který bude MŽP nadále podporovat. Jenomže ani rapidně rostoucí procento recyklace odpadů nijak nepomohlo vyřešit fatální problém skládek. Na těch u nás končí až 80 procent komunálního odpadu a v tomto směru jsme na chvostu EU. Ničíme si tak životní prostředí a vystavujeme se sankcím ze strany Evropské komise.
Žádná země Unie nedokáže plnit přísné evropské limity pro ekologické nakládání s odpady bez „spaloven“. Jejich naprostý nedostatek představuje daleko akutnější a řádově větší problém, než je další zvyšování procenta recyklovaných odpadů. Není přitom pravda, jak tvrdí LN, že Češi promění evropské dotace ve více kouře a emisí. Výroba energie spalováním odpadů je podřízena daleko přísnějším emisním limitům než třeba uhelné elektrárny. Efektivní využití peněz z Unie Jestliže jsme se tedy rozhodli z evropských peněz dotovat „spalovny“ více než v minulosti, neděláme nic jiného, než že se tento omezený balík peněz snažíme využít co nejefektivněji, s co největším přínosem pro životní prostředí a tak, abychom co nejlépe vyhověli směrnicím a požadavkům EU. A ty nám jednoznačně říkají: spalovny místo skládek.
Z celkových osmi miliard výzvy, kterou MŽP vyhlásilo v lednu tohoto roku a kterou LN zpochybňují, jsou dvě miliardy určeny na projekty snižování emisí. Lidé na Ostravsku, Ústecku a dalších místech to jistě ocení. Zbylých šest miliard půjde nikoli jen na energetické spalování odpadu, ale také na systémy pro mechanickou a biologickou úpravu odpadů. Právě po nich LN volají. Je však také třeba, aby po takto vyrobeném kompostu byla poptávka. V tom minulé vedení ministerstva zaspalo. My se nyní snažíme ve spolupráci s ministerstvem zemědělství najít způsob, jak využívání kompostu z odpadu efektivně podpořit.
Není také třeba se bát prodloužení docházkové vzdálenosti k nádobám na tříděný odpad ve městech a obcích, jak LN naznačují. MŽP, na rozdíl od předchozích vedení, těsně spolupracuje se Svazem měst a obcí ČR, Asociací krajů ČR a Hospodářskou komorou. V této spolupráci připravujeme nový zákon o odpadech, který ještě víc podpoří recyklaci odpadů a zefektivní financování odpadového hospodářství měst a obcí.
Otázka opravdu nezní: recyklace, nebo „spalovny“? Nevzdáváme se ani jednoho. Ale tak jako se dům staví od základů, a ne od střechy, musíme zejména vyřešit základní problém, jímž je nemoderní a škodlivé skládkování. Podpora recyklace je v pořádku, ale rozhodnutí minulého vedení resortu omezit se jen na ni a vynechat „spalovny“ bylo ideologicky zaslepené (podobně jako tabuizace jádra). My to nyní napravujeme. Pokud se nechceme topit v odpadcích, tak se bez jejich energetického využití spalováním prostě neobejdeme.
O autorovi| PAVEL DROBIL, ministr životního prostředí
