Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Chcete se zbavit stresu? Dejte si čokoládu

Česko

Pozítří slaví labužníci Mezinárodní den čokolády, vychvalované i zatracované lahůdky. Vědci dokázali, že pravidelná konzumace menšího množství čokolády má blahodárný vliv na zdraví - čokoláda totiž snižuje riziko vzniku infarktu, obsahuje vitaminy a působí jako afrodiziakum.

Když v roce 1502 přistál Kryštof Kolumbus u břehů dnešního Mexika a poprvé ochutnal nápoj, jemuž domorodci, potomci Mayů a Aztéků, říkali chocolatl, nebyl nijak nadšen. Hustý tmavohnědý nápoj, výrazně hořký, se silnou kořennou příchutí, Kolumba neokouzlil. Jenže jeho úkolem bylo přivézt do Španělska všechno cenné, takže se kromě zlata zajímal i o věci, které zatím Evropa neznala, ale které by mohly později znamenat bohatství. Tehdy byly ze stejného důvodu přivezeny do Evropy brambory, vanilka, indigo a kůra chinovníku, z níž se pak vyráběl lék chinin. A tak Kolumbus přivezl i plný pytel kakaových bobů, z nichž byl ten odporný nápoj uvařen. A Evropané poznali čokoládu.

Máme-li však zachovat časovou posloupnost této historky, musíme začít už někdy mnohem dříve, možná tisíc let před naším letopočtem. Čokoláda je podle historiků starší, než leckteré světové náboženství. První zmínky o ní jsou z doby olmécké civilizace.

V Mexiku čokoláda i k masu Dodnes se v Mexiku používá čokoláda i jako příloha k masu, například omáčka mole poblano je naprosto běžnou součástí mexické kuchyně. Základem této omáčky jsou tři druhy chilli papriček (mulato, ancho a New Mexico), které se nejprve opečou nad ohněm a potom přelijí vroucí vodou. Po celonočním marinování je nutno odstranit stopky a semena. Potom se změklé papričky rozmixují spolu s cibulí, česnekem, rajčaty, nalámanými tortillami, avokádem, sezamem, mandlemi, rozinkami a různým kořením. Rozmixovaná hmota se vaří ve vývaru s nastrouhanou čokoládou. Nakonec se ještě omáčka chvíli vaří na oleji a zjemní limetkovou šťávou. Do této omáčky lze také namáčet tacos nebo burritos (placky plněné masem). Mole poblano může být i přílohou kukuřičných placek enchiladas se sázeným vejcem a kuřecím masem. Někteří Mexičané milují smažené krevety polité právě touto čokoládovou omáčkou.

Vařit čokoládový nápoj z kakaových bobů začali Mayové a Aztékové. Mayové do drcených, na slunci sušených a pražených bobů přidávali vanilku, Aztékové hořké mandle, pepř i med. Ale také chilli papričky, hřebíček a skořici. Aztécký král Montezuma II. prý dokonce nepil nic jiného než čokoládový nápoj ve zlatých pohárcích. Aztékové údajně používali tento nápoj k povzbuzení unavených těl - a také jako afrodiziakum.

Historici se rozcházejí v názoru, kde a kdy byla založena první čokoládovna. Zásadní revoluci v tomto směru ovšem bezesporu způsobil holandský chemik Conrad Van Houten, když si v roce 1815 nechal patentovat výrobu čokoládového prášku a dostal k jeho výrobě výhradní právo. V roce 1828 pak Van Houten oddělil kakaové máslo od kakaového prášku, takže výroba čokolády mohla být levnější a čokoláda sama všem společenským vrstvám dostupnější. V roce 1847 objevili pracovníci anglické firmy J. S. Fry & Sons, že spojením kakaového prášku, cukru a rozpuštěného kakaového másla lze vyrobit čokoládu v pevném stavu.

Čokoláda ve formě tabulky spatřila světlo světa ještě téhož roku. Hned od počátku se těšila ohromné oblibě a rozšířila se i do dalších evropských zemí. Vývoj šel ovšem ještě dál, takže v roce 1875 byla zhotovena první mléčná čokoláda (vznikla přidáním kondenzovaného mléka) a v roce 1913 plněné čokoládové bonbony. Čokoláda se tehdy stala oblíbenou pochoutkou, především u žen. A zůstala jí dodnes. Britští vědci provedli výzkum, jehož výsledky tvrdí, že pohled na čokoládu vzrušuje ženy víc než pohled na nahé muže!

V minulém století se tvrdilo, že čokoláda a kakao mají vysokou energetickou hodnotu, a jsou tedy nezdravé. Až teprve nedávno se objevily nové vědecké práce, které naplno prokázaly pozitivní účinky čokolády na lidské zdraví. Obsahuje látky jako hořčík, draslík, vitamin A, ale i teobromin nebo flavonoidy. Ty působí na redukci krevních sraženin a tím zabraňují ucpání cév. Podle americké klinické studie vliv kakaa na redukci krevních sraženin je podobně blahodárný jako podávání nízkých dávek acylpyrinu, což například vede ke snížení rizika vzniku infarktu.

Jiná studie dokázala, že čokoláda prostřednictvím kyseliny stearové zvyšuje v krvi „hodný“ cholesterol HDL a snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu LDL. Přispívá tak k prevenci cévních onemocnění. Čokoláda má také blahodárný vliv i na pokožku díky antioxidantům a vitaminům A a E, které pokožku hydratují a zjemňují.

Čokoládou proti stresu Odborníci na výživu doporučují hořkou čokoládu s obsahem kakaa od 50%výše. Právě tento typ má všechny pozitivní účinky na organismus, a pokud nesníte víc než 100 g čokolády za týden, určitě nezvýšíte riziko vzniku uvedených nemocí. V malém množství pomáhá čokoláda redukovat stres a napětí. Obsahuje-li navíc skořici, má ještě další léčivé účinky.

Jedna z nejlepších českých cukrářek Kateřina Fornůsková pracuje v restauraci Cafe Imperial. „Mám smůlu, protože jsem alergik a čokoláda patří mezi lahůdky, které moc nesmím. Přesto s ní pracuju často a ráda, používám hlavně značky Valrhona z Francie a Callebaut z Belgie, pracuju i s bílou čokoládou.“

Kateřina nám připravila klasický čokoládový dezert, mousse au chocolat. V překladu to znamená „čokoládová pěna“, ale ve skutečnosti jde o krém z hořké čokolády. První zmínky o této lahůdce jsou ze 17. století, kdy byla připravena pro krále na francouzském dvoře.

***

OBLÍBENÝ RECEPT KATEŘINY FORNŮSKOVÉ

Čokoládový mousse s pomerančovým želé 4 porce: 500 ml šlehačky, 100 g smetany, 350 g 70% čokolády, 2 žloutky, 50 g cukru, 500 ml pomerančové šťávy, 3 plátky želatiny, 1 lžíce pomerančového likéru (například Cointreu), snítka máty * Postup: cukr povařte v jednom decilitru vody, až se rozpustí. Čokoládu také nechte rozpustit -nejlépe v misce ponořené do horké vodní lázně. Asi 100 g čokolády odložte stranou. Žloutky vyšlehejte (opět v misce ponořené do vodní lázně) a přidejte cukrový rozvar. Potom spojte za stálého šlehání čokoládu se žloutkovým krémem. Zlehka vmíchejte šlehačku.

* Pomerančovou šťávu zahřívejte tak, aby se zredukovala na poloviční množství. Do šťávy vložte plátky želatiny a nechte je rozpustit. Můžete přidat trošku pomerančového likéru. Potom vše smíchejte tak, aby se vytvořil krém. Ten nalijte do skleniček na šampaňské. Nechte v chladu asi 3 hodiny. Nakonec polijte každou porci polevou, kterou smícháte ze 100 g smetany přivedené do varu a 100 g rozpuštěné čokolády. Nechte znovu vychladnout. Ozdobte mátou.

O autorovi| Vladimír Poštulka, gourmet-kritik

Autor: