BAGDÁD/PRAHA „Všechny je pozabíjím chemickými zbraněmi! A řekne někdo něco? Mezinárodní společenství? S**u na ně!“ hřímal v roce 1987 jeden z nejkrutějších prominentů iráckého režimu Alí Hasan Madžíd, když před stranickými vůdci mluvil o vyhlazovací kampani proti Kurdům.
Muže přezdívaného Chemický Alí včera dohnala spravedlnost. Trest smrti nad ním ovšem vykonali sami Iráčané - byť jeho dopadení probíhalo pod dohledem mezinárodních sil. Chemický Alí byl, podobně jako někdejší irácký vůdce -a jeho bratranec - Saddám Husajn, oběšen, oznámila současná vláda.
Alí Hasan Madžíd byl odsouzen k trestu smrti celkem čtyřikrát, naposledy předminulou neděli. Usvědčen byl z přímého podílu jak na vyvražďování severoiráckých Kurdů v druhé polovině 80. let, tak na masakrech šíitů na jihu země v letech devadesátých.
Před soudem zůstával Chemický Alí stejně nesmlouvavý jako na výše citovaném záznamu, přepsaném na stránkách Human Rights Watch. „Nebráním se. Neomlouvám se. Žádnou chybu jsem neudělal,“ tvrdil v roce 2007, když se zodpovídal za vyvražďování Kurdů. Symbolem této krvavé kampaně se stal chemický útok na město Halabdža, při němž v roce 1988 podle odhadů zemřelo až pět tisíc lidí.
Pokračování na straně 7
Chemického Alího oběsili
Dokončení ze strany 1
Chemický útok na Halabdžu ale nebyl zdaleka jediným činem, který měl Alí Hasan Madžíd na svých bedrech. Byl ostatně Saddámovým mužem na veškerou „špinavou práci“ - ať už šlo o vyvražďování Kurdů, potlačování šíitské revolty, pacifikování okupovaného Kuvajtu či vnitrostranické čistky uvnitř tehdy vládnoucího Baasu.
Klan z Tikrítu Stejně jako Saddám pocházel z města Tikrít, patřil ke stejnému sunnitskému klanu a sdílel i jeho kruté a nesmlouvavé metody. Mocenskou hierarchií pomaličku stoupal již od konce 60. let, počátkem jeho hvězdné éry se ovšem stal rok 1979, kdy Saddám uzurpoval i zbytek moci v Iráku. Podle dobových svědectví to byl právě Alí Hasan Madžíd, kdo stál za tehdejším vůdcem, který odříkával jména stranických vůdců určených k likvidaci -v lepším případě mocenské, v horším i fyzické.
Následující dekáda pro Chemického Alího znamenala vrchol jeho moci. Ještě než získal tuto přezdívku za vedení vyhlazovací kampaně proti Kurdům v druhé polovině 80. let, prokázal svoji krutost hromadnou odplatou za údajný pokus o atentát na Saddáma ve vesnici Dudžaíl z roku 1982 (právě za tyto vraždy byl Saddám odsouzen k trestu smrti).
Alí Hasan Madžíd střídal na vrcholu baasistického režimu různé funkce. Kromě několika ministerských postů a funkcí různých poradců mezi ty nejdůležitější patřilo šéfování obávané tajné policii Muchabarát. A pak to bylo právě místo správce severního Iráku, jejž se - eufemisticky řečeno - snažil „arabizovat“. Výsledkem protikurdské kampaně bylo zhruba 180 tisíc mrtvých, 1,5 milionu deportovaných a asi čtyři tisíce zničených vesnic.
Jeho dalším působištěm se po invazi do Kuvajtu v srpnu 1990 stal právě tento malý, ale bohatý emirát, jehož získáním chtěl Saddám demonstrovat „přirozené právo“ Iráku na toto území - a především zahojit finanční rány po vyčerpávající válce s Íránem. Následné vyhnání iráckých jednotek znamenalo změnu působiště i pro Alího Hasana Madžída. Jakožto ministr vnitra dostal v roce 1991 za úkol potlačit šíitskou revoltu na jihu Iráku, což bylo vzhledem k nečinnosti mezinárodního společenství snadné. I zde šly počty obětí do tisíců.
V půli 90. let došlo mezi Chemickým Alím a jeho stále ještě mocným bratrancem k několika roztržkám. Saddám si ale na svého příbuzného a dlouholetého spojence opět vzpomněl v roce 1998, když se Irák stal terčem americko-britských náletů, a pak počátkem roku 2003, když se začalo schylovat k invazi vedené USA.
Opět za Saddámem...
Již brzy po vypuknutí války se dokonce začaly objevovat zprávy, že Chemický Alí byl při jednom z náletů zabit. Celkem měl přijít o život nejméně pětkrát.
V srpnu 2003 ale i nad ním spadla klec. Americké jednotky jej dopadly a o tři roky později již stál před soudem jakožto muž obviněný z genocidy. Byl odsouzen k trestu smrti - a pak ještě třikrát. Popraven byl tři roky a necelý měsíc po svém „slavnějším“ bratranci.
Alí Hasan Madžíd a jeho kruté činy Muž přezdívaný „Chemický Alí“ byl jedním z nejbližších spolupracovníků někdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna a zároveň jeho bratrancem. Osobně řídil vyvražďování Kurdů v druhé půli 80. let, symbolem této genocidy se stal především chemický útok na město Halabdža. Po spojenecké invazi do Iráku v roce 2003 byl dopaden až po několika měsících. Svým nesmlouvavým chováním se projevoval i během následných soudních procesů, při nichž byl celkem čtyřikrát odsouzen k trestu smrti.
