OSTRAVA/PRAHA Ostravský klub Mirror patří mezi oblíbené lokály místních středoškoláků. Ještě v době studií na pedagogické fakultě tamější univerzity si tu za barem přivydělávala i Pavla Krajinová.
Jenže dnes, rok a půl po státnicích a s magisterským diplomem na polici, je tu barmankou stále. Ne že by ji každodenní práce u piva tolik bavila, ale nemůže si najít odpovídající zaměstnání. „Místo učitelky si samozřejmě stále hledám,“ zvedá hlavu od výčepu.
Z oboru matematika a němčina pro druhý stupeň základních škol není jediná neúspěšná. „Spolužáci, kteří absolvovali se mnou nebo později, nemají vůbec žádnou práci a jsou na tom hůř než já. Já se alespoň můžu živit jako servírka, oni třeba ani takovou možnost nemají,“ pokračuje a odnáší dvě čerstvě načepované dvanáctky ke stolu.
Úřad práce pro ni žádnou nabídku nemá, tak musí hledat sama. Při každodenním pátrání zjišťuje, že řadu míst na základních školách drží přesluhující učitelé.
Za pravdu jí dávají i statistiky. Například v roce 2009 učilo na středních školách 18,5 procenta kantorů mezi 56 a 65 lety, a dokonce dvě procenta lidí starších než 66 roků.
Důvod je poměrně jednoduchý. Učitele, který dosáhl důchodového věku, nemůže jeho ředitel jen tak poslat domů. „Přesluhující učitele si ve škole jejich šéfové nechávají proto, že nemají žádný zákonný důvod, jak se s nimi rozloučit. Věk, tedy pobírání starobního důchodu, není výpovědním důvodem,“ říká Václav Koukolíček z ministerstva školství. „Naopak by to byla jasná diskriminace z důvodu věku, kterou zákoník práce nepřipouští,“ dodává.
Pokud tak přesluhující kantoři neporušují pracovní řád, za katedrou můžou sedět, jak dlouho chtějí. Je to morální věc „Když se mi blížil odchod do důchodu, bylo mi doporučeno, abych odešla,“ přibližuje učitelka Jiřina Švestková. Ale v momentu, kdy měla v roce 1993 skončit, s ní škola ještě uzavřela smlouvu na dobu určitou. Mladí kantoři tehdy byli nedostatkovým zbožím.
Ve smlouvě však stálo, že Švestková bude souhlasit s okamžitým ukončením poměru v momentu, kdy se objeví uchazeč o tuto pozici v produktivním věku. „Dnes je to už spíš otázka morálky každého z učitelů, nikdo je z těch míst nedostane,“ myslí si Švestková, která za celou praxi prošla několika základními školami.
Změnit chování ředitelů, kteří si v kabinetech nechávají přesluhující kantory, by chtěl ministr školství Josef Dobeš (VV). Zatímco občanští demokraté zastávají myšlenku pracujících důchodců, on by chtěl svůj resort zpřístupnit mladým.
„Od 1. ledna 2011 budou platit nové platové tabulky, které jasně preferují začínající vysokoškolsky vzdělané a kvalifikované pedagogické pracovníky. Jejich nástupní plat neklesne pod dvacet tisíc,“ vysvětluje Dobešův mluvčí Václav Koukolíček.
***
České školství v roce 2009
(v procentech) věk 26-35 věk 56-65 věk 66 a více
Učitelé středních škol 19,5 % 18,5 % 2,0 %
Učitelé základních škol 22,2 % 12,0 % 1,3 %
Učitelé odborného výcviku 12,1 % 28,9 % 1,2 %
Ne že by ji práce u piva tolik bavila, ale nemůže si najít odpovídající zaměstnání
UČITELSKÝ SBOR STÁRNE Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce přilákat do sboroven mladé učitele a učitelky. Statistiky zatím vykazují opačný trend, spíše odpovídá myšlence občanských demokratů o pracujících důchodcích.
Zatímco v roce 2006 učilo na českých školách 14 % kantorů ve věku 56 až 65 let, loni jich bylo o procento víc. O desetiny procent průběžně stoupají i počty učitelů starších 66 let. Naopak tři procenta lidí ve věku od 36 do 45 let z českého školství zmizela.
Nyní v Česku pracuje ve veřejných školách kolem 116 tisíc učitelů
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání / ZR
