V takových případech budete muset podat opravné nebo dodatečné daňové přiznání.
Může se například stát, že až po podání daňového přiznání přijdete na to, že jste měli vyšší daňovou povinnost nebo nižší ztrátu, než jste uvedli v řádném přiznání. Pokud už uplynul termín pro podání řádného daňového přiznání, týká se vás takzvané „dodatečné“ podání. Šanci na nápravu máte do jednoho měsíce ode dne, co jste byli na chybu upozorněni finančním úřadem nebo jste na ni přišli sami. Ve stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná. Pokud nestihnete podat dodatečné daňové přiznání včas, finanční úřad vám může uložit zaplacení až deseti procent daňové povinnosti navíc. Pokud byste na výzvu dodatečné daňové přiznání nepodali, finanční úřad buď musí předpokládat, že vykázaná daň by byla nula, nebo daň vyměří sám.
Dodatečné daňové přiznání také může podat ten, kdo měl nižší daňovou povinnost nebo vyšší ztrátu. To ale platí pouze v případě, že daň nebyla stanovena finančním úřadem nebo situaci nezkoumal soud.
Dodatečné daňové přiznání se podává na stejném formuláři jako přiznání řádné. Na první stránce pak musíte zaškrtnout, že jde o přiznání „dodatečné“. Kromě toho je třeba uvést rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti a den zjištění důvodů pro podání přiznání.
Dodatečné přiznání lze podat nejdéle do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém bylo podáno řádné daňové přiznání.
Jestliže je v novém přiznání vyšší daň než v řádném, podléhá k vaší smůle podle zákona „úroku z prodlení“. Ten se zaplatí za každý den, který uplynul po termínu pro řádné podání.
Pokud na chybu přijdete ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání (bez daňového poradce před 31. březnem), je situace jednodušší. Nemusíte podávat „dodatečné“ daňové přiznání a nemusíte se děsit jakýchkoliv sankcí. Místo toho podáte „opravné“ daňové přiznání. Původní „řádné“ přiznání se jím nahrazuje a k předchozímu přiznání se nijak nepřihlíží.
