Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Chytří muži mají lepší sperma

Česko

Inteligence je pevně spjata s celkovou zdatností jedince včetně kvality pohlavních buněk, domnívá se skupina britských vědců.

Lidé, kteří lépe zvládají testy obecné inteligence, si podle výzkumů vedou výborně i v mnoha oblastech života, které s inteligencí nemají nic společného. Například se dožívají vyššího věku a bývají zdravější.

Výsledky lze samozřejmě vykládat tak, že inteligentní lidé spíše učiní rozumné rozhodnutí: nepřejídat se, nekouřit. Mohou také souviset s jejich postavením ve společnosti: mívají bezpečnější práci a často i lepší přístup ke zdravotní péči.

Mezi některými odborníky ovšem získala popularitu jiná hypotéza (která tu první nevylučuje, ale mohla by její efekt posilovat): Inteligence je projevem celkové geneticky dané zdatnosti člověka, v biologii označované jako fitness. Právě na základě fitness probíhá evoluční výběr v rámci druhu.

Přeloženo do poměrů lidské společnosti by to mělo znamenat, že vyšší inteligence je ukazatelem kvality našich genů. Měla by nás tak činit přitažlivými pro druhé pohlaví a úspěšnějšími v souboji o to, kdo zanechá více potomků.

Američtí veteráni opět v akci Podle některých biologů dokonce k „raketovému“ vzestupu lidské inteligence v průběhu evoluce došlo právě díky její hodnotě v boji o přežití zdatnějšího. Protože vyšší inteligence představovala větší úspěch v evolučním boji, sílil tlak na její zvyšování. Lidé získali svou vysokou inteligenci jako jeleni své rozložité paroží: je to výraz zdatnosti, fitness jedince.

Tato linie uvažování inspirovala práci týmu Rosalindy Ardenové z King’s College v Londýně, kterou zveřejnil časopis Intelligence. Jde o statistickou studii, jejímiž účastníky je 425 amerických veteránů z vietnamské války. Ti v rámci svých armádních povinností mimo jiné vyplnili několik testů inteligence a v roce 1985 také poskytli vzorky svého semene pro studii zdravotního stavu.

Toho využila Ardenová s kolegy, aby se pokusila dokázat souvislost dvou zdánlivě zcela nesouvisejících projevů zdatnosti: inteligence a kvality spermatu (u té brali v potaz počet pohyblivých spermií, jejich relativního a celkového počtu v poskytnutém vzorku).

Výsledky hypotézu potvrzují. Vědci objevili nepříliš výraznou, ale podle jejich analýz ne náhodnou souvislost mezi výsledky jednotlivých mužů v obou „testech“.

Protože veteráni o sobě poskytli celou řadu zdravotních údajů, lze také vyloučit, že by na vině byly jiné zdravotní vlivy, jako je například kouření nebo nadměrné pití alkoholu, uvádí Ardenová a spol.

„Neznamená to, že muži, kteří dávají přednost hře s plastelínou než četbě Platona, mají vždycky horší sperma,“ říká Ardenová BBC. „Našli jsme jenom nevýraznou souvislost.“ I ta je podle ní důkazem ve prospěch teorie o inteligenci jako o důležitém projevu celkové zdatnosti. Tým se příště pokusí najít souvislosti mezi inteligencí a projevy tělesného zdraví i na dalších souborech dobrovolníků.

Nic jiného jim ani nezbývá, pokud chtějí přesvědčit oponenty. Už první komentáře ke studii upozorňovaly na skutečnost, že práce trpí nedostatky. Výhrady se ozvaly především k tomu, jak malý byl počet účastníků ve studii.

V tom vidí velký problém i antropolog docent Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK. Navíc se mu nezdá ani jeho složení: „Vzorek ze studie lze velmi mírně řečeno označit za nereprezentativní i z hlediska Spojených států.“ Většinu účastníků (celkem 355) tvoří bílí muži.

Přitom v obecné populaci i mezi vojáky z doby vietnamské války bylo mnohem větší zastoupení černých mužů. Ti si přitom v testech inteligence vždy vedli hůře. „Jejich způsob řešení problému je jiný než u bělochů,“ říká Václav Vančata.

Velkým problémem je podle českého antropologa je i fakt, že studie používá dnes již zastaralé IQ testy z 50. a 60. let. „Na to, s jak provokativní tezí přichází, se mi práce nezdá úplně dobře připravená.“ shrnuje Vančata.

Autor: