V Evropské komisi projde, co se jinde netoleruje
Evropa, to jsme přece my všichni, namítají fanoušci EU vždy, když si někdo líčí Unii jako cizí mocnost, jež nám něco diktuje. Ve skutečnosti má Unie do takového politického společenství, které může zastoupit národní státy, daleko. Stačí se podívat na Günthera Oettingera, komisaře pro energetiku.
Oettinger, bývalý ministerský předseda Bádenska-Würtenberska, je od loňska novým evropským komisařem pro energetiku. Patří k těm politikům německé CDU, jež kancléřka Merkelová „vykopla nahoru“, aby se zbavila potenciálních rivalů (spolkový prezident Wulff je dalším z nich). V úterý prohlásil Oettinger, že v souvislosti s havárií japonských atomových elektráren je „slovo apokalypsa velmi výstižné“. Ve středu odpoledne pak eurokomisař dodal, že situace v Japonsku „se vymkla kontrole“, že lze „v následujících hodinách očekávat další katastrofické události“ a že krize v Japonsku je nyní „v rukou božích“. Obchodníci ho vzali vážně a globální akciové trhy to odpoledne ztratily na hodnotě 430 miliard dolarů. Záhy se sice ukázalo, že bývalý daňový právník Oettinger svá slova neopírá o žádné jiné informace než ty, jež má k dispozici většina novinářů. Zato ovšem souzněla s hysterickým protijaderným obratem kancléřky Merkelové.
Kdyby byl Oettinger ministrem vlády jakékoli skutečné evropské země, pravděpodobně by v této chvíli byl už bývalým ministrem. Každopádně by nemohl vést tzv. stress-testy jaderných elektráren, neboť ty pod jeho vedením ztratí veškerou věrohodnost. Opozice vyzývá členy vlády k rezignaci za daleko méně spektakulární ukázky nekompetentnosti, nesoudnosti a poplatnosti vnějším vlivům.
Ale toto je evropská vláda, v níž žádná demokratická odpovědnost nefunguje, takže se nic nestane.
