Výbor vycházel ze záznamů evropské agentury pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol, které porovnával s informacemi tisku a výpověďmi svědků. Nejvíce neohlášených letů CIA bylo podle Favy zaznamenáno v Německu, Británii a Španělsku. Dnešní předběžná zpráva EP se nezmiňuje o tom, že by tajné lety CIA směřovaly přes Českou republiku.
Letadla CIA mnohokrát přistávala na evropském území a vzhledem k tomu, že tyto zastávky nebyly ohlášeny, porušilo to mezinárodní dohody, podle nichž stroje s bezpečnostními úkoly musí nahlásit trasu a mezipřistání, řekl Fava. Podle něj mají ale země EU nedostatečné předpisy o monitorování svého vzdušného prostoru.
Poslanec v předběžné zprávě uvedl, že "CIA byla zjevně odpovědná za únosy a ilegální zadržování údajných teroristů na území členských států EU i za vydávání podezřelých do dalších zemí".
V žádném případě nešlo o izolované incidenty, ale o rozšířenou a organizovanou praxi, prohlásil Fava. Stejně tak některé únosy podnikaly stejné skupiny agentů CIA, řekl. Jako příklad uvedl tým, který se údajně podílel na únosu v Itálii, a s mírně pozměněnými pasy se objevil na letišti ve španělském městě Palma de Mallorca.
Výbor EP působící od začátku roku má objasnit, zda se evropské státy podílely na údajných operacích CIA, jako byly únosy, zřizování tajných věznic či ilegální přeprava osob podezřelých z terorismu. Paralelní vyšetřování vede i Rada Evropy. Komise EP se dosud zaměřovala na lety CIA a nyní se bude věnovat tvrzením o tajných věznicích CIA v členských nebo kandidátských státech EU.
Podle něj však údaje agentury Eurocontrol ukazují, že trasy mnoha letů jsou "podezřelé", a zaznamenaná mezipřistání neukazují na to, že by šlo o doplnění paliva nebo o technickou kontrolu.
Fava dnes jmenovitě kritizoval Itálii, Švédsko a Bosnu a Hercegovinu. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by italské úřady nevěděly o únosu egyptského duchovního v únoru 2003 v Miláně. Podle italského státního zástupce Armanda Spatara uneslo Usámu Mustafu Hasana, známého jako Abú Umar, na milánské ulici komando CIA. Švédsko zase vydalo své dva občany CIA, přestože vědělo, že mohou být po převozu do Egypta mučeni, řekl Fava.
Bosenská vláda podle něj neusiluje o vydání svých šesti občanů, kteří byli za podezřelých okolností předáni americkým službám a jsou drženi na základně Guantánamo.
Zpráva si také všímá Kanaďana Mahera Arara, který byl zadržen na letišti v New Yorku v září 2002. Byl přepraven do Sýrie, kde byl deset měsíců ve vězení a byl údajně mučen. V záznamech jsou uvedeny záznamy letadla, které letělo v té době z Bangoru v USA do Ammánu přes Řím. Zpráva rovněž nalezla letové záznamy, které odpovídaly údajnému únosu Němce libanonského původu Chálida Masrího z Makedonie k výslechům do Afghánistánu.
Toto letadlo letělo den po únosu v lednu 2004 ze Skopje do Bagdádu a pak do Kábulu.
Celou kauzu zahájil loni v listopadu americký list The Washington Post, který napsal, že CIA má v zemích střední a východní Evropy tajné věznice, v nichž zadržuje a vyslýchá osoby podezřelé z příslušnosti k teroristické síti Al-Káida. Mezinárodní organizace Human Rights Watch pak uvedla, že má poznatky naznačující, že tyto věznice se nacházejí v Polsku a v Rumunsku.
Všechny postkomunistické země postupně existenci tajných vězení CIA na svém území popřely, včetně České republiky. Americká vláda k těmto zprávám nezaujala jasné stanovisko.
Letadla CIA mnohokrát přistávala na evropském území a vzhledem k tomu, že tyto zastávky nebyly ohlášeny, porušilo to mezinárodní dohody, podle nichž stroje s bezpečnostními úkoly musí nahlásit trasu a mezipřistání, řekl Fava. Podle něj mají ale země EU nedostatečné předpisy o monitorování svého vzdušného prostoru.
Poslanec v předběžné zprávě uvedl, že "CIA byla zjevně odpovědná za únosy a ilegální zadržování údajných teroristů na území členských států EU i za vydávání podezřelých do dalších zemí".
V žádném případě nešlo o izolované incidenty, ale o rozšířenou a organizovanou praxi, prohlásil Fava. Stejně tak některé únosy podnikaly stejné skupiny agentů CIA, řekl. Jako příklad uvedl tým, který se údajně podílel na únosu v Itálii, a s mírně pozměněnými pasy se objevil na letišti ve španělském městě Palma de Mallorca.
Výbor EP působící od začátku roku má objasnit, zda se evropské státy podílely na údajných operacích CIA, jako byly únosy, zřizování tajných věznic či ilegální přeprava osob podezřelých z terorismu. Paralelní vyšetřování vede i Rada Evropy. Komise EP se dosud zaměřovala na lety CIA a nyní se bude věnovat tvrzením o tajných věznicích CIA v členských nebo kandidátských státech EU.
Podle něj však údaje agentury Eurocontrol ukazují, že trasy mnoha letů jsou "podezřelé", a zaznamenaná mezipřistání neukazují na to, že by šlo o doplnění paliva nebo o technickou kontrolu.
Fava dnes jmenovitě kritizoval Itálii, Švédsko a Bosnu a Hercegovinu. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by italské úřady nevěděly o únosu egyptského duchovního v únoru 2003 v Miláně. Podle italského státního zástupce Armanda Spatara uneslo Usámu Mustafu Hasana, známého jako Abú Umar, na milánské ulici komando CIA. Švédsko zase vydalo své dva občany CIA, přestože vědělo, že mohou být po převozu do Egypta mučeni, řekl Fava.
Bosenská vláda podle něj neusiluje o vydání svých šesti občanů, kteří byli za podezřelých okolností předáni americkým službám a jsou drženi na základně Guantánamo.
Zpráva si také všímá Kanaďana Mahera Arara, který byl zadržen na letišti v New Yorku v září 2002. Byl přepraven do Sýrie, kde byl deset měsíců ve vězení a byl údajně mučen. V záznamech jsou uvedeny záznamy letadla, které letělo v té době z Bangoru v USA do Ammánu přes Řím. Zpráva rovněž nalezla letové záznamy, které odpovídaly údajnému únosu Němce libanonského původu Chálida Masrího z Makedonie k výslechům do Afghánistánu.
Toto letadlo letělo den po únosu v lednu 2004 ze Skopje do Bagdádu a pak do Kábulu.
Celou kauzu zahájil loni v listopadu americký list The Washington Post, který napsal, že CIA má v zemích střední a východní Evropy tajné věznice, v nichž zadržuje a vyslýchá osoby podezřelé z příslušnosti k teroristické síti Al-Káida. Mezinárodní organizace Human Rights Watch pak uvedla, že má poznatky naznačující, že tyto věznice se nacházejí v Polsku a v Rumunsku.
Všechny postkomunistické země postupně existenci tajných vězení CIA na svém území popřely, včetně České republiky. Americká vláda k těmto zprávám nezaujala jasné stanovisko.
