Čína stále více zbrojí a vyváží zbraně do rozvojových zemí. Nejlidnatější země světa navíc letos navýšila svůj vojenský rozpočet, investuje tak do armády bezmála 91 miliard dolarů.
PEKING/PRAHA Žádná jiná země nezvyšuje svůj vojenský rozpočet takovým tempem jako Čína. A to pomalu začíná děsit jak její sousedy, tak i světového vojenského hegemona – Spojené státy americké.
Čína letos oznámila, že se po roční odmlce vrací opět k dvojcifernému navyšování svého vojenského rozpočtu, a zvýší tak tyto výdaje o 12, 7 procenta. Podle mluvčího čínského parlamentu Li Čao-singa tak země nainvestuje do své obrany asi 91,5 miliardy dolarů. „Číňané říkají, že jejich strategie je mírumilovný rozvoj, ale jejich vojenská modernizace, zvláště v námořní oblasti, však mluví jiným jazykem,“ uvedl pro deník Financial Times nejmenovaný vojenský atašé jedné jihoasijské země.
Přesto však čínští zástupci a média uvádějí, že by tyto prostředky měly být určeny na čtyřicetiprocentní zvýšení mezd nejlidnatější armády světa, která čítá 2,3 milionu lidí, a zároveň na modernizaci armády.
USA: Čína mlží, výdaje jsou ještě vyšší Podle amerického ministerstva obrany má Čína celkové výdaje na zbrojení mnohem vyšší, než sama uvádí. Podle jejich odhadů utratila Čína již v roce 2009 za zbrojení asi 150 miliard dolarů. Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru SIPRI ve stejném roce hovořil o čínských vojenských výdajích přesahujících 100 miliard dolarů.
Podle oficiálních vyjádření čínské administrativy však v témže roce bylo na tyto účely využito pouze 70,3 miliardy a v roce následujícím, tedy v roce 2010, došlo k navýšení o „pouhých“ 7,5 procenta na necelých 78 miliard.
Rychlost navyšování je přitom fascinující. Jen mezi lety 2000 a 2009 došlo v Číně k 217procentnímu zvýšení vojenských výdajů, což je největší procentní nárůst ze všech zemí světa. V USA, které mají v současnosti nevyšší vojenský rozpočet, v roce 2010 asi 664 miliard dolarů, došlo ve stejných letech pouze k 75procentnímu zvýšení. Díky takto vysokým výdajům však mohou Číňané potenciálně omezit USA při prosazování jejich cílů tam, kde by jinak Spojené státy zasáhly pomocí své vojenské převahy.
Čínské armádní výdaje rovněž děsí její bezprostřední sousedy, jako je Indie či Japonsko. Díky stále se zvětšující vojenské síle si totiž činí nároky na některé sporné oblasti se zásobami ropy a zemního plynu, které se nacházejí v Jihočínském moři, uvádí příklad zpravodajský server BBC. Dalším příkladem jsou její nároky na neobydlené ostrovy ve Východočínském moři, což dráždí několik jihovýchodních asijských národů.
Ostatní státy přitom nejsou schopny tak dynamicky zvyšovat své vojenské rozpočty a hájit své zájmy. Například Indie navyšuje svůj vojenský rozpočet o 8, 33 procenta ročně, ale i tak její výdaje na zbrojení tvořily v minulém roce pouhou třetinu toho, co dává Čína. Tahounem jsou kopie letadel Podle dat institutu SIPRI byla Čína v letech 2005 až 2009 největším dovozcem zbraní na světě, její podíl totiž zaujímal devět procent všech dovezených zbraní. Přesto však její útraty za dovoz pomalu klesají. Země se totiž snaží soustředit především na vlastní vyrobenou techniku. Tím trpí například Rusko, pro které je Čína jedním z hlavních odbytišť vojenské techniky. Propad ruského dovozu do Číny byl v roce 2008 okolo 18 procent a v následujících letech se mluvilo o deseti- až 15procentním propadu ročně. Číňané totiž využili licencí, které jim bylo Rusko nuceno prodat, a udělali vlastní kopie ruských stíhacích letounů. O ty mají zájem země, jako je Pákistán, Srí Lanka či Venezuela. Ty mají hlavně zájem o kopie ruského Migu-29 a jeho čínskou verzi JF-17. Číňané jsou přitom tato letadla schopni prodávat za poloviční až třetinovou cenu. I proto navrhl hlavní konstruktér čínského cvičného nadzvukového letounu L-15, že by se Peking měl více zaměřit na export zbraní, se slovy, že jeden takovýto letoun vydá za 100 milionů prodaných triček.
Čínský vývoz zbraní globálně čítá pouhá tři procenta. O to je však zajímavější, kam, komu a za co své zbraně vyváží. „Čína dává do vojenského průmyslu miliardy dolarů. Hlavním hráčem na tomto poli se tak stane během jedné generace,“ uvedl pro server Army-technology. com vojenský analytik Guy Anderson a dodal: „Nastává tak fascinující bitva mezi Západem a Východem. Západní společnosti jsou v soukromých rukou a snaží se vydělat co nejvíce. Na východě jsou však vlastněné hlavně státem, a exportují tak zbraně především výměnou za vzácné suroviny.“
Čína je zároveň největším dodavatelem zbraní v rozvojových zemích, za což od nich má přístup k zásobám nerostných surovin.
Mezi lety 2005 a 2009 uskutečnila s těmito státy dohody o dodávkách zbraní v průměrné hodnotě asi 1,9 miliardy dolarů. Největšího úspěchu pak dosáhla v roce 2005, kdy od rozvojových zemí získala 3,3 miliardy.
Asi nejzajímavější zakázkou byla ta z roku 2009 s Pákistánem. Tehdy mu prodala 36 stíhaček typu J-10 za 1,9 miliardy dolarů.
Dalším čínským artiklem, který do zemí Afriky, Asie či Blízkého východu dováží, jsou lehké zbraně jako pušky či samopaly nebo rakety typu země–vzduch a podobně. Výměnou za to se jí tak například od Zambie dostalo nemalých dodávek mědi.
Keňa s ní pak vyjednávala, že jí za zbraně zaplatí právem rybařit v jejích vodách.
***
Co se nakupovalo nejvíce
ruční zbraně rakety země–vzduch (Asie a Blízký východ) tanky a samohybná děla (Latinská Amerika) dělostřelecké baterie (Afrika)
Graf
Hlavní dodavatelé zbraní ve vybraných regionech (v miliardách dolarů)
v letech 2002–2005 v letech 2006–2009
Asie**
Blízký východ
Latinská Amerika
Afrika
*Francie, Velká Británie, Německo, Itálie
** bez Japonska, Austrálie a Nového Zélandu
zdroj: Federation of American Scientists
Celkové armádní výdaje na celém světě
(v miliardách dolarů)
zdroj: Global Issues, SIPRI
