PEKING Technologický svět dostal po hospodářské krizi další ránu. Ani mezinárodní protesty nezastavily Čínu před snížením vývozních kvót pro sedmnáctičlennou skupinu vzácných kovů. Od prvního ledna Čína navíc zvýší také vývozní clo. Celosvětově žádané kovy jako lanthan či terbium, které se používají pro výrobu elektroniky, brzy zdraží.
Čína tak jde proti rozsáhlým protestům a od Nového roku sníží objem vývozu vzácných kovů na příští rok přibližně na 14,5 tisíc tun, což představuje oproti letošnímu roku pokles o více než 11 procent. Navíc již v polovině prosince čínské ministerstvo financí uvedlo, že země od začátku nového roku také zvýší vývozní clo na tyto suroviny. Úřady ovšem nechtěly vydat žádné přesnější informace. Každopádně cena těchto kovů dál poroste.
Na vzácné kovy, které jsou nutné a nenahraditelné pro výrobu a vývoj vyspělých technologií, má Čína v současné době jednoznačný monopol. Na zásobování světa se podílí 97 procenty.
USA zřejmě požádají o pomoc Světovou obchodní organizaci Zástupci USA a Japonska se snažili Peking přesvědčit, aby kvóty nesnižoval. Spojené státy dokonce Čínu varovaly, že se obrátí na Světovou obchodní organizaci (WTO), pokud Čína neuvolní restrikce na vývoz vzácných kovů. Podle USA zneužívá Čína své monopolní postavení a brání zahraničním firmám v rozvoji ekologicky šetrných technologií.
Peking taková obvinění odmítl. Své rozhodnutí pro snížení vývozu zdůvodnil s tím, že tak chce omezit těžbu těchto kovů, která je škodlivá pro životní prostředí. Zároveň podle tamního ministerstva obchodu hrozí, že by se zásoby kovů při současné úrovni těžby vyčerpaly do 20 let. Právě finančně náročná a pro životní prostředí nebezpečná těžba těchto kovů byla ostatně důvodem, proč ostatní země jako USA od jejich těžby na začátku 90. let upustily, přestože se tyto suroviny stále vyskytují i na jejich územích.
Podle zahraničních pozorovatelů ovšem skutečný důvod pro čínská opatření spočívá v tom, že Peking zkrátka potřebuje uspokojit domácí poptávku po vzácných kovech. Zpřísnění vývozních limitů má tak čínské vládě pomoci rozvíjet domácí technologický průmysl.
Čínské úřady také zveřejnily, že obchod s žádanými kovy bude kontrolovat nová organizace. Ta bude mít za úkol jak cenová vyjednávání, tak i kontrolu vývozu těchto surovin. Čínské ministerstvo obchodu zároveň sdělilo, že Čína rozšířila počet firem, které budou moci kovy nakoupit. Zatímco letos Peking udělil kvóty 22 firmám, na příští rok má na seznamu 31 firem. Největšími odběrateli drahých kovů jsou Spojené státy, Japonsko a země Evropské unie.
Čína začala těžbu a vývoz těchto žádaných surovin výrazně snižovat již v letošním roce. Své odběratele překvapila skokovým poklesem objemu vyvážených kovů o 40 procent, což vyvolalo silnou vlnu nevole. Čína údajně na podzim na nějakou dobu zcela zastavila export vzácných kovů do Japonska. Vážný nedostatek vzácných surovin letos pocítily také německé technologické podniky.
Komentář k tématu čtěte na straně 10
***
VZÁCNÉ KOVY Z ČÍNY
11,4procenta — o tolik Čína sníží kvóty na vývoz vzácných kovů od 1. ledna
97procent všech vzácných kovů pochází z Číny Čína zvýší clo na vývoz vzácných kovů od 1. ledna
vzácné kovy: skupina 17 kovů příklady: neodym, lanthan, terbium, europium
použití pro výrobu: monitory, obrazovky, mobilní telefony, vysoce výkonné baterie elektroaut, větrné turbíny
největší odběratelé: Čína Japonsko USA
