Některé nemovitosti církvi státem zabavené v uplynulých desetiletích přešly na obce či soukromé vlastníky, často podle církve protiprávně. "Nebude to jistě polovina vydávaného majetku, ale jsou takové případy," řekl dnes novinářům opat strahovského kláštera premonstrátů Michael Pojezdný. Jedním z nich je klášter v Teplé. Tamní premonstráti mají dokumenty o tom, že lesy a pole v okolí Mariánských Lázní jim od 16. století patřily a patřily jim ještě v roce 1962. Přesto majetek nedostali oni, ale město Teplá.
Tepelský klášter premonstráti získali již v 90. letech na základě zákona, kterým byly do vlastnictví církve římskokatolické převedeny téměř dvě stovky nemovitostí, především kláštery či řeholní domy. Přilehlé lesy a pole však řád nedostal. Premonstráti tvrdí, že město získalo pozemky neprávem. K tomu se přiklání i ministerstvo kultury - v tomto případě byl údajně porušen zákon, podle kterého bylo nakládání s těmito pozemky zablokováno. Podle zákona totiž stát ani obce nemohou nakládat s majetkem, který církvi patřil před rokem 1948.
Evropský soud?
Odblokovat tyto pozemky může až připravovaný zákon. I když se premonstráti obrátili na soud, ten opakovaně říkal, že v těchto případech nemůže rozhodovat. Ústavní soud uvedl, že církev se nemůže domáhat vydání majetku, kterého se bude týkat zákon a odkazoval na něj. Nyní je věcný záměr zákona připraven, řeší však jen majetek vlastněný dnes státem.
Tepelští premonstráti jsou připraveni obrátit se i na Evropský soudu pro lidská práva ve Štarsburku. Ten se však zabývá jen stížnostmi, které se týkají období, kdy v členské zemi fungovala Úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Česko k ní však přistoupilo až v roce 1991. Podle jiného právního názoru ale český stát v roce 1991 přislíbil, že majetek církvím předá. Jejich zástupci proto mohou před soudem vyžadovat plnění slibů. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi kombinuje finanční náhradu za majetek, který nelze vydat, a naturální restituce.
Předpokládá také, že po 20 letech by stát přestal církve financovat. Pokud zákon schválí parlament a prezident, pak by církevním řádům stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit peněžitá náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil asi 270 miliard korun.
Předseda církevní komise a ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha však dnes uvedl, že církve případně dostanou právě jen zmíněných 83 miliard. "Druhá suma je rozdělením peněz v čase, znamená to totéž, jako bychom dnes dostali 83 miliard," řekl. Šedesátileté splácení vyšlo z požadavku státu, dodal.
Připomněl také, že v době, kdy stát zejména římskokatolické církvi majetek zabavoval, hovořil o vykupování majetku. "Byť to asi tehdy nemyslel příliš vážně, při každém převodu majetku uváděl, že 'o náhradě za vykoupený majetek bude rozhodnuto později'," řekl. Proto podle něj nyní stát zákonem jen plní svůj předchozí slib.
