Mezi narůžovo nabarvenými stěnami ve vesnické klinice poblíž Mosulu přetvořené v polní nemocnici není ani pořádné zařízení pro ambulantní péči. Raněné irácké vojáky tam proto ošetřují rovnou na improvizované recepci.
Irácké vládní síly dobyly v Mosulu komplex budov regionální vlády |
Přes praskání vysílaček je slyšet volání muže, kterého trefil šrapnel: „Kde je můj bratr, Mohamed Jassim?“ Zdravotník jej ujišťuje, že je na místě také. Bratři patří k jednotkám federální policie, které hrají v dobývání Mosulu z rukou teroristů IS důležitou roli. Nejspíše přežijí, tak jako spousta dalších mužů svážených na místo. Nepovede se to ale všem, píše z místa web amerického veřejného rádia NPR .
Polní nemocnice na okraji metropole severního Iráku je jednou z mála, které se starají o těžce raněné muže po začátku ofenzivy na západní část Mosulu. Předpokládá se, že IS bude poražen. Zatím ale jeho bojovníci kladou tuhý odpor. Tužší než velitelství koalice bojující proti džihádistům předpokládalo. V nepřehledném a hustě zalidněném západním Mosulu využívají stovek bomb umístěných v autech a všudypřítomných nástražných min.
  |
To si vybírá daň na vysokém počtu obětí, civilistů i bojujících. Počet mrtvých i raněných mnohonásobně převyšuje předpoklady, se kterými do boje irácká armáda v polovině února vstoupila. Iráčtí představitelé nezveřejňují přesná čísla, ale podle jejich amerických kolegů hlásí některé divize počty obětí ve výši 30 procent.
Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Iráku Altaf Musani webu rádia NPR řekl, že v prvních měsících podzimní ofenzivy zemřelo významné množství lidí kvůli nedostatku urgentní péče. „Když někdo intenzivně krvácí, je pouze malé okno, ve kterém musí být jeho stav stabilizován,“ řekl Musani.
Ošetření maximálně do hodiny
Stabilizace znamená zastavení těžkého krvácení způsobeného kulkou nebo šrapnelem a zajištění schopnosti pacienta dýchat, než je dopraven na místo, kde je možné jej důkladněji ošetřit. Pro základní péči slouží především polní nemocnice a záchranáři v terénu, k nimž patří i Slováci z neziskové organizace Akadémia urgentnej medicíny (AEM).
„V ideálním případě se nacházíme ne úplně v první linii, ale někde kousek za ní. Naším úkolem v akci je zastavit krvácení a připravit raněné pro převoz. Pak je to ještě půlhodinu sanitkou do středisek připravených na složitější zdravotní úkony. Odtud pak ranění cestují další dvě hodiny do nemocnice,“ popisoval na podzim v rozhovoru pro Lidovky.cz Oliver Valentovič, jeden z prvních evropských záchranářů v akci, jak to vypadá v přední linii bojů o Mosul.
Ve skutečnosti by ale podle Musaniho z WHO na pořádné ošetření po stabilizaci měla být maximálně jedna hodina. V prvních měsících prý tohle bylo dodrženo pouze zřídka. Těžká poranění, která si vyžadují rychlou reakci, utrpí v těsné blízkosti bojů normálně až pětina civilistů a bojovníků. V Mosulu je ale to procento navíc ještě vyšší, tvrdí Musani.
„Nepředpokládali jsme, že budou lidé chyceni uprostřed Mosulu bez možnosti odchodu,“ řekl Musani. WHO podle něj byla připravena více na masové přemisťování lidí než péči o ně uprostřed bojové zóny. Teroristé však obyvatelům znemožňují útěk a hrozí smrtí při neuposlechnutí.
WHO ve spolupráci s neziskovými organizacemi (jakou je i AEM) a iráckým ministerstvem zdravotnictví pracuje na tom, aby zlepšila úroveň péče poskytované raněným v první linii bojů.
Kromě již zmíněných se do pomoci raněným přímo zapojují i medici americké armády, která podporuje irácké speciální jednotky. „Byli jsme s nimi 10 minut před útokem, fotili jsme se a vtipkovali. Pak mě trefila kulka do ramene a oni hned přišli a pomohli mi,“ uvedl pro NPR člen iráckých sil Ali Jassim v nemocnici Hammam al-Alil jižně od Mosulu.
