Inflace má citelně vzrůst ze současných 1,8 procenta na 2,5 až 3,5 procenta. „Očekává se poměrně výrazný nárůst inflace. Pokud do toho započítáme i změny způsobené plánovaným zvýšením DPH, tak inflace bude nad třemi procenty, možná i nad 3,5 procenty. I bez započtení vlivu DPH se však bude pohybovat okolo 2,5 procenta,“ míní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Zvýšení úrokové sazby by mělo pozitivní dopad na zpomalení růstu inflace. To znamená, že čím vyšší úrok ČNB nabídne, tím více komerčních bank si u ní uloží peníze. O toto množství peněz pak banky půjčí lidem a podnikům méně. Zároveň porostou úroky z úvěrů, které se tak stávají méně výhodné. Všechny tyto faktory následně omezí hospodářský růst, který má vliv na zvyšování mezd a cen v ekonomice, a tím pádem i na růst inflace. Podle odhadů analytiků je však prodleva mezi zvýšením sazeb a dopadem na cenotvorné chování asi 18 měsíců. Pro podniky je však dopad citelný ihned, zdražení úvěrů je totiž prakticky okamžité.
Existuje však i argument proti růstu úrokových sazeb. Tím je, že zvýšení by znamenalo zhoršení podmínek pro tuzemskou ekonomiku, která se ještě vzpamatovává z recese. Nepříznivý dopad by pak toto rozhodnutí mělo především na podniky, ale pocítily by ho i české domácnosti. Těm by zdražily hypotéky, firmy by zase zaplatily více na podnikatelských úvěrech. „Negativní dopad by mělo zvýšení sazby především pro podniky dodávající na domácí trh. Tedy v odvětvích, jako je stavebnictví, maloobchod či služby,“ říká Mertlík.
Při jednom z posledních zasedání rady ČNB byla pro zvýšení úrokové sazby z dosavadních 0,75 procenta pouze Eva Zamrazilová. Podobný názor zastává nyní i další člen rady ČNB Kamil Janáček. Analytici však předpokládají, že ke zvýšení sazeb dojde až ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Tedy v době, kdy na to budou již české firmy relativně připravené. Zvýšení sazby by mělo ještě jeden pozitivní dopad. Bude totiž lidi motivovat k tomu, aby více spořili.
