Excavation znamená česky doslova vykopávky. A tak jako archeologové berou do ruky štětec a pomalu, vrstvu po vrstvě, odstraňují nánosy špíny, bere si James Hawes na paškál jeden kafkovský mýtus za druhým. Chce Kafku očistit od nánosů interpretací, které se rodí jedna z druhé, a odhalit jej takového, jaký skutečně byl. I kdyby k tomu měl použít lechtivé obrázky z časopisu Amethyst (později přejmenovaného na Opals), které Kafka uchovával v zamčeném kufru a o nichž kafkologická obec po desetiletí mlčela.
Tak předně: co se týče těch lechtivých obrázků (celkem jich tu je šest), nic šokujícího v knize není. Autor sice reprodukce, které by dnes pohoršily jen opravdového puritána, hodnotí jako „bizarní“, „poněkud temné“, nebo dokonce „děsivé“, ale na tom vůbec nezáleží. Jde o to, o čem vypovídají. Hawesovými slovy: Kafkův vztah k sexu byl v jeho mládí „světácký, lehce cynický a někdy i tak trochu divný“. Co proto tady dostává první z „K-mýtů“, totiž ten o Kafkovi jako neduživém asketikovi, který se štítil všeho fyzického. Právě to – a nikoliv senzace kolem „Kafkova porna“ – je skutečným jádrem knihy. Pokud někdo chce Kafku i nadále číst jako depresivního snílka ztraceného v moderním světě, celý život bojujícího s dominantním otcem, ve dne se trápícího v nezáživném zaměstnání a v noci horečnatě tvořícího díla, o která nemá nikdo zájem, jako muže, jenž trpí neustálými nezdary v milostném životě, měl by se Hawesově knize vyhnout obloukem. Je totiž pravděpodobné, že po jejím přečtení bude o nejednom z těchto tradovaných tvrzení alespoň pochybovat.
Vezměme si třeba kapitolu o Kafkově dvojnásobné snoubence Felici. Pomocí citátů z dopisů a deníků tady Hawes Kafku líčí jako obratného manipulátora, který o dívku nejdřív tvrdě usiluje, aby z ní pak, když ho vyleká její souhlas ke svatbě, systematicky a celkem nemilosrdně mámil další „ano“ – k životu s vegetariánem, ke každodennímu cvičení při otevřeném okně, k tomu, že mu nechá v manželství absolutní svobodu (snad i sexuální). Jako by jeho skutečným cílem nebylo začít reálný život s dívkou, kterou si vybral, ale získat jakýsi bianko šek na život v manželství.
Stejné vivisekci pak autor podrobuje i další populární mýty. Ukazuje Kafku jako autora s pevným místem na soudobé literární scéně, protlačovaného na parnas vlivnými přáteli. Jako dobře, ba dokonce skvěle placeného úředníka a loajálního Rakušana, který kalkuluje, co mu asi vynesou rakouské válečné akcie. Jako milovaného syna, jemuž rodiče téměř po celý život poskytovali pevné zázemí s ubytováním a stravou zdarma.
Rizikem každé snahy o demytizaci je vznik nového mýtu. Ani výsledný obrázek velkoměstského dandyho obklopeného vlivnou literární klikou se nezdá autora Procesu vystihovat přesně. Pravda bude jako obvykle nejspíš někde uprostřed.
***
ČESKY NEVYŠLO Excavating Kafka
James Hawes Vydalo nakladatelství Quercus.
Londýn 2008. 243 strany.
O autorovi| Lucie Bartošová, Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
