Kolekce gilotin v měřítku 1:10 vyvolává i otázky související s trestem smrti, o němž se stále diskutuje, přestože byl v mnoha zemích zrušen. „Gilotina byla sestrojena ze zcela humánních důvodů. Cílem bylo zamezit selhání lidského faktoru při popravách a zkrátit na minimum utrpení při exekuci,“ říká.
Sbírka osmi funkčních maket ukazuje, jakým technickým vývojem gilotiny prošly. Zahrnuje jak makety středověkých strojů, které byly z větší části vyrobeny ze dřeva, tak nejmodernější kovové gilotiny. „Zbývá mi ještě vyrobit čtyři, a sbírka bude kompletní,“ dodal Šebeček, který by makety jednou rád prezentoval v některém z muzeí.
Madam gilotina dnes slouží už jen na hraní Přestože gilotina proslavila Francii, kde byla vytvořena a za Velké francouzské revoluce v roce 1792 poprvé použita, podobné popravčí stroje se uplatňovaly dávno předtím. Už před rokem 1300 byly známy v Itálii, Německu nebo na Britských ostrovech. K předchůdcům gilotiny patřila skotská panna či Halifaxova šibenice, která při popravě využívala padající čepele sekery.
Gilotina nese jméno po francouzském lékaři Josephu Guillotinovi. Ten ji sice nesestrojil, za časů francouzské revoluce však její zavedení při popravách velmi propagoval. Technickou stránku věci dořešil lékař Louise. Stroj sice vešel ve známost pod přezdívkou Madam gilotina, podle jeho tvůrce se mu ale říkalo také Lujzička. Louise původní stroje na stínání doplnil o tři technické prvky - šikmý nůž, lunetu držící krk a sklopné prkno pro umístění odsouzeného.
Ve střední Evropě se tyto popravčí stroje nevyužívaly až do druhé světové války. Tehdy začali nacisté popravovat na gilotině obyvatele Čech a Moravy, a to zejména členy odboje.
Poslední poprava gilotinou na světě se konala v roce 1977 ve Francii. Z původních strojů na zabíjení se poté staly hračky. Maketky gilotin se využívají například jako strojky na ořezávání doutníků.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
