Nahlas jsem se rozesmál, když
Nahlas jsem se rozesmál, když jsem dnes četl páně Sobotky článek. Kromě šprýmování kol rozpočtu jsou v něm i další perly. Pak jsem zkusil počítat věty, ve kterých je prokazatelná lež. Nu, nedopočítal. Nějak se mi při opakovaném čtení začalo nedělat dobře. On ten poměr mezi lží (dobrá, třeba i mystifikací) a skutečností byl hned zpočátku tristní. Pro Bohouška. To Apagenius: Už to vlastně není ani zvláštní v této společnosti, na druhou stranu čím dál víc ubíjející. Jakmile někdo v konkrétní věci někoho zkritizuje, stane se terčem útoků či posměchu "...jaktože nekritizuješ ty druhé? Zřejmě pracuješ v jejich žoldu!". Neznám vás, a nevím, zda to má smysl, ale zkusím vám dám radu, berte nebo ne: Svět není černobílý, a kritikou jednoho nezatracuji jednou pro vždy, stejně tak souhlas s někým v jedné věci neznamená, že jsem se onomu zaprodal.