Mezi politiky je živo, padl ministr. Navíc je terčem vtipů. LN získaly první verzi scénáře satirického seriálu Kancelář Blaník. Epizodu Marcello přetiskujeme.
Tonda vchází na dvorek. Zvoní mu mobil. „Ciao, ty italskej šviháku! Cože? Neposlouchaj tě holky? Tak je zaplať z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, haha... Aha. Zkusím to,“ říká Tonda. Mění výraz, je zaražen.
V kanclu sedí Lenka. Žížala si čte knihu, Vladaře. „Kafe! Máme průser. Nějakej pisálek má v týdeníku nachystanej článek, jak ministr školství obtěžoval ženský. Chtějí to vydat, takže máme fičák. Zavolejte pražskejm sportsmenům. Jedu, jedu! Jestli nemáknem, tak nás Hulda přerazí jak patnáct ytongovejch desek na Staromáku,“ velí Tonda.
Marek Daniel: Na Tondu Blaníka se věší komerce, Havla by hrál jen blázen |
Květen 2014. Prostřihy na titulní stránky deníků. Úterní HN: Ministr „zapomněl“ na svoji první univerzitu – akademii Klementa Gottwalda. Středeční MFD: Dusno v úřadě. Ministru školství utíkají lidé. Páteční LN: Podivný titul ministra školství.
Blaník sedí na záchodě. Bere si „malej“. „Nazdar Marceli. Hele, já vím, že jseš nas*anej, máš těžkej tejden… Hm. Cinknu Slávkovi, že se polepšíš. Domluveno. A fakt jsi kouřil doutník a volals zaměstnance tím svým zvonečkem-ňafátkem na stole?“ řehtá se do telefonu. Pak vytáčí číslo [na displeji blikne Sodoffka, Slávek].
Tonda vchází do místnosti, úkoluje Lenku i Žížalu. „Musíme ho zachránit. Už i Marxová-Leninová je těma zkazkama vyděšená. Nápady?“ Zapnutí projektoru. Na stěně se objeví slogan: ZAHLCENÍ NOVIN. „Geniální! Ty mediální mr*ky nebudou mít čas řešit, co se stalo v hotelu Bôrik, v Karmelitský nebo na Milošově plese,“ jásá Tonda. Střih. Pak smršť novinových článků: Stop sladkostem ve školách. České děti potřebují očipovat. Ministr navrhuje povinné plavání. Více učňů. Václav Klaus do národní vzdělávací rady.
Květen 2015. Tonda poslouchá Babišovu stanici Óčko [místností zní song Petera Nagye a kapely Indigo: „Marcel z malého mesta je tu, veľkomesto otvor náruč...“]. Na stole leží Mladá fronta DNES. Na ní vrní telefon. „Si. Vím, že nemáš náladu na vtípky. Ve 14.00 jdeš na kobereček? Hele, fakt netuším, jaký střelivo mají na zejtra. Třeba ta lahodná Aneta nebo Katrin promluvily. Nevím, ku*va! Jo. Opakuj, že je to Babišova kampaň. A přidej Dobešovu kličku: Nemohu přidat učitelům, tak končím... Arrivederci.“
Do dveří nakoukne Lenka. Nese kafe. „Nezkusíme ještě Miloše? Že bychom mu pohrozili zveřejněním těch dvou již podepsanejch profesorskejch dekretů.“ Tonda přemýšlí, dumá. „Ne, už je to v p*deli. Připravte Al Gajdu! Musí do toho sportu proniknout.“
