Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Čtení pro elity, nikoliv však pro elitáře

Česko

V Čechách a na Moravě vychází řada kulturních časopisů. I ty, které dlouhodobě prokázaly vysokou kvalitu, dlouhodobě bojují o holou existenci. Důvodem, abychom nějaký časopis četli, nebo si ho dokonce schovávali a vraceli se k němu, však není sama existenční oběť, ale dobrá koncepce.

Nový „časopis o kultuře a společnosti“ Kontexty takovou koncepci má. Zatím vyšla dvě čísla, jde tedy o první ročník, z jiného pohledu však je to ročník dvacátý, navazující na Proglas. Dalo by se říct, že jde o časopis elitní, ovšem obecný v tom smyslu, že si všímá širokého spektra oborů.

Zatím úspěšně proplouvá mezi dvojím úskalím. Střeží se všudypřítomného rovnostářství – tedy scestného předpokladu, že každý čtenář musí všemu rozumět a žádný čtenář nesmí být ničím uražen. Zároveň se časopis varuje elitářství některých akademiků, literátů či jiných úzkých skupin, které si pěstují časopisy a řeči jen pro svůj vlastní okruh. Kontexty nabízejí články o literatuře i výtvarném umění, aktuální politice i historii, teologii i sociologii, o knižních novinkách.

Příspěvky dvouměsíčníku jsou vesměs fundované, ale nepředpokládají odborné znalosti ani znalost žargonů kteréhokoliv oboru. Hlavním materiálem čísla je recenzní studie Františka Mikše o Hitlerově vztahu k umění a jeho kulturní politice. Celý časopis uvádí výběr z poezie zesnulého překladatele a básníka Jana Vladislava, následuje čtivá a srozumitelná analýza vládní krize a volební matematiky od Petra Fialy či úvaha spisovatele Milana Uhdeho o angažovaném umění.

Velice kvalitní jsou všechny přeložené zahraniční materiály – například o současném vztahu západních a východních církví, o střetu uvnitř muslimského světa a kritika „Euroutopie“. Rozhovor čísla je veden s Petrem Zavadilem a Erikem Lukavským o překladech francouzských prokletých básníků 20. století (v prvním čísle to byl rozhovor s Annou Kareninovou s ukázkami z jejích překladů z Poundových Cantos).

Co je spojující koncepcí tak pestrého časopisu? Nejspíš editoři, kteří nevnucují svou doktrínu, ale vyhledávají jasně formulované názory, kteří si nelibují v nesrozumitelnostech, ale nebojí se hloubek, a hlavně se nezajímají o trendy a fenomény – mají pouze rozhled a vkus.

***

MINIRECENZE

Kontexty 2/2009 Editoři Petr Fiala, Jiří Hanuš a František Mikš (šéfredaktor). Vydává Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2009, ročník I (XX.). 100 stran.

Autor: