MOSKVA/PRAHA Byla to vlastně úplně obyčejná kontrola veterinární služby obchodu s potravinami v ulici Malyško v ukrajinské metropoli Kyjev. Policie měla podezření, že se tam prodává nelegálně vyráběné a neproclené zboží. Podezření se ukázalo být správné. Kromě toho ale policie při razii ve sklepě pod obchodem narazila na cosi, co otřáslo i zkušenými kriminalisty. De facto zazděni zde v tichosti seděly čtyři vyhublé, špinavé, zarostlé postavy, jejichž tváře byly posety krvavými vředy. Brzy vyšlo najevo, že jde o novodobé otroky.
V místnosti bez jediného zdroje přirozeného světla, za železnými dveřmi plnili sáčky moukou, krupicí, kroupami a dalšími produkty. Za to dostávali minimální množství jídla, většinou šlo o prošlé kočičí konzervy a shnilá rajčata.
Podle informací ukrajinského ministerstva vnitra byl psychický i fyzický stav všech mužů velmi špatný – jsou extrémně vyhublí a museli být neprodleně hospitalizováni.
Trpí tuberkulózou, salmonelou, mají svrab a další infekční nemoci.
Byli v šoku z toho, že po dlouhé době viděli někoho jiného než své věznitele a že se ocitli na denním světle. Jejich „majitelé“ totiž železné dveře napevno zavařili a jídlo jim dávali malým otvorem ve stropě.
I otrlí policisté byli šokováni, když muže, kteří se chovali jako vyděšená zvířata, ve sklepě nalezli. Muži byli zcela dezorientovaní, když policie vylomila dveře. „Zdálo se mi, že nejenže neprojevují radost ze své záchrany, ale vůbec nechápou, co se s nimi děje,“ uvedl velitel veterinární milice Alexandr Ovčarenko. I poté, co se kolem nich shromáždila skupina udivených policistů, zůstávali sedět na zemi a dívali se bezmyšlenkovitě do neurčita. „Mluvit se s nimi nedalo vůbec,“ tvrdí velitel policistů. Později ale odpovídali aspoň jedním slovem na otázky. Podařilo se díky tomu například zjistit, že jeden z nich se jmenuje Taras a zřejmě byl unesen. Překvapivé na celé věci je, že čtyři kyjevští nevolníci nejsou žádní bezdomovci. V podobných případech, kterých je na území bývalého SSSR ročně zaznamenáno několik tisíc, totiž nejčastěji figurují tzv. „bomži“ – lidé bez přístřeší, alkoholici, mentálně zaostalí nebo také děti či vojáci základní služby ze zapadlých vesnic a sociálně slabých rodin. Tři z vězněných mužů mají ale normální rodiny a vlastní bydlení. Pouze jeden nebyl nikde trvale hlášen. Zatím se všem čtyřem pomalu vrací řeč a z útržkovitých výpovědí kriminalisté pochopili, že muži byli nalákáni do Kyjeva z jiných ukrajinských oblastí, kde žili, na práci. Zřejmě pak nesouhlasili s tím, že budou součástí nelegálního byznysu – ve skladu, kde byli vězněni, byla nalezena neproclená mouka z Vietnamu –, a jejich „zaměstnavatel“ je prostě zazdil. Celkem ve sklepě strávili spolu s množstvím švábů a krys nejméně čtyři roky. Ovčarenko připustil, že v Kyjevě může být takových sklepů s otroky víc.
Podle mezinárodních lidskoprávních organizací je v současnosti ve světě asi 30 milionů otroků. OSN uvádí, že obchod s nevolníky přináší obrovské zisky. Jen v Evropě pracuje údajně skoro milion především otrokyň. V Rusku je takových lidí zhruba 600 tisíc. Ještě více otrocká práce vzkvétá ve středoasijských republikách bývalého SSSR.
***
Nejenže neprojevili radost ze své záchrany, vůbec nechápali, co se s nimi děje
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
