Porazil další čtyři kandidáty: děkanku stavební fakulty Alenu Kohoutkovou, kybernetika z elektrotechnické fakulty Michala Pěchoučka, bývalého děkana fakulty informatiky Pavla Tvrdíka i současného rektora Petra Konvalinku, který ho před čtyřmi roky ve volbě porazil poměrem hlasů 31 ku 11.
Nový rektor by se měl čtyřleté funkce ujmout od února 2018. Předtím ho musí ještě jmenovat prezident. Koho si vybere do týmu prorektorů, zatím neprozradil. „Je velmi pravděpodobné, že v týmu prorektorů se objeví někteří z našich spolukandidátů,“ řekl novinářům po volbě.
ČVUT by mohla po 310 letech vést první žena. O křeslo rektora se uchází pět lidí |
S dosavadním rektorem Konvalinkou měla část akademiků spor. Vyčítali mu špatný způsob komunikace a nedůvěryhodnost, on si zase stěžoval na spolupráci s některými děkany. Část akademických senátorů se ho pokusila dvakrát neúspěšně odvolat. Jednou kvůli spolupráci s poradcem Miroslavem Elfmarkem, který byl později odsouzen za podvod, a podruhé kvůli vyčerpání finančních rezerv školy. Konvalinka obě hlasování ustál, ve středu ale senátoři rozhodli, že chtějí ve vedení změnu.
Petráček se proti Konvalinkovi poměrně hodně vymezil ve svém volebním programu. Chtěl by zejména zlepšit komunikaci mezi děkany, představiteli fakult a ústavů, akademickým senátem a správní radou školy. „To vše dohromady, když bude dobře fungovat, tak vznikne mnohem příznivější prostředí pro další rozvoj,“ řekl po svém zvolení. ČVUT podle něj nedostatečně využívá svůj potenciál. Fakulty a ústavy by spolu měly spolupracovat na více projektech, aby se škola více zviditelnila v zahraničí, myslí si. Chce přilákat talentované studenty a další zahraniční vědce, aby byl charakter univerzity více mezinárodní.
Akademici rozhodovali v pěti kolech
V dalším volebním období bude muset rektor univerzitu připravit na budoucí hodnocení výzkumu podle nové metodiky 2017+, která by měla mimo jiné přinést škole více peněz. Bude také usilovat o zisk institucionální akreditace, které zavádí novela vysokoškolského zákona. Čeká ho i nastavení nových výukových programů. Akreditace u stávajících studijních programů a oborů budou končit v rozmezí let 2019 až 2024.
„ČVUT má poněkud zpožděnou fázi této přípravy, rozbíhá se diskuse o tom, ve kterých oblastech bude (institucionální akreditace) smysluplná,“ uvedl ve středu Petráček. Zástupci ČVUT by v tom chtěli mít více jasno v nejbližších měsících.
ČVUT je nejvýznamnější technická univerzita v Česku a zároveň nejstarší technická vysoká škola ve střední Evropě. Letos slaví 310 let od svého založení. Na osmi fakultách a v pěti ústavech studovalo loni zhruba 20 tisíc studentů a škola měla přibližně 3500 zaměstnanců.
Volby rektorů se letos na podzim konají na většině pražských vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si tento měsíc zvolila do čela nově Petra Skleničku z fakulty životního prostředí, Vysoká škola ekonomická v Praze rozhodla o druhém funkčním období rektorky Hany Machkové a Univerzita Karlova se minulý týden rozhodla podobně pro pokračování současného rektora Tomáše Zimy. Na začátku prosince bude volit rektora ještě Akademie výtvarných umění.
Vojtěch PetráčekNarodil se 17. února 1964 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor optoelektronika. V roce 1995 obdržel Petráček titul CSc., od roku 2007 je pak docentem fyziky. Nejprve pracoval jako asistent na UK, následně v letech 1995 až 1999 jako výzkumný pracovník v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Mezi lety 1999 a 2004 byl postdoktorandem na univerzitě v Heidelbergu, poté již působil na ČVUT. Do roku 2007 tam pracoval jako odborný asistent, pak se stal docentem a v letech 2010 až 2015 byl také prorektorem univerzity pro vědeckou a výzkumnou činnost. Petráček je držitelem Ceny Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky, Cenu rektora ČVUT získal dokonce dvakrát, v letech 2007 a 2008. Je také členem řady vědeckých institucí: členem vědecké rady ČVUT (od roku 2010), členem vědecké rady Grantové agentury ČR (od roku 2015), členem akademického sněmu Akademie věd ČR (od roku 2015), členem Rady pro rozvoj vědy na UK (od roku 2016) nebo předsedou Rady pro kosmické aktivity při ministerstvu školství. Petráček během své kariéry pracoval rovněž v zahraničí, například ve Švýcarsku (v Evropské organizaci pro jaderný výzkum, CERN), ve Francii, Itálii, Německu, USA či Británii. Má za sebou dlouhodobou pedagogickou praxi, vyučoval například experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku. Petráček také přednášel v zahraničí a recenzoval v odborných časopisech (do května 2015 byl například předsedou redakční rady časopisu Acta Polytechnica). |
