Pisatelem je bývalý několikanásobný ministr Cyril Svoboda a v dokumentu, který mají LN k dispozici, hlavu státu vyzývá, aby do finálního znění zákona o státní službě výrazně zasáhla. Z celé situace se rýsuje zajímavý právní spor.
Někdejší šéf KDUČSL, který byl jedním z uchazečů o post takzvaného superúředníka, totiž míní, že zákon porušuje ústavu v principu rovnosti. Svoboda Zemana žádá, aby k Ústavnímu soudu podal návrh na zrušení těch pasáží zákona, které stanovují povinnost složení úřednické zkoušky. Tou do konce června 2017 musí projít „řadoví“ úředníci. Naopak ti, kteří je řídí – například náměstci pro řízení sekce, ředitelé odboru či vedoucí služebního úřadu typu Českého statistického úřadu – ohněm zkoušky neprojdou. Podle Svobody je tímto porušena ústavní rovnost. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely však o nijak závažný problém nejde.
Zeman udělal, co sliboval. Navrhl Ústavnímu soudu zrušení služebního zákona |
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že Zeman si Svobodův dopis přečetl a předal jej k analýze legislativnímu odboru prezidentské kanceláře. Hradčanští legislativci se podle mluvčího zabývají služebním zákonem i kvůli tomu, že Zeman koncem minulého roku podal ústavní stížnost na služební zákon mimo jiné kvůli politickým náměstkům, jejichž funkci zákon vytváří.
Cyril Svoboda míní, že současné nastavení služebního zákona není spravedlivé. „Podle přechodných a závěrečných ustanovení se totiž pro určité kategorie státních zaměstnanců vytváří fikce úspěšně složené úřednické zkoušky. Nebudou muset žádnou skládat a vstoupí definitivně do státní služby. Pro takový postup není jediný důvod,“ napsal exministr prezidentovi. A dodal: „Obecná povinnost složit zkoušku by prospěla celé státní správě. Její naplnění by oddělilo zrno od plev.“
Svázaná výběrová řízení
Na druhé straně ani vedoucí úředníci, kteří nemusejí projít sítem úřednické zkoušky, nemají svou pozici do budoucna zaručenou. Podobně jako jejich podřízení – nejpozději do konce června 2017 – musejí projít výběrovým řízením.
Exministr Svoboda se ale obává, že tendry nebudou otevřené širšímu okruhu zájemců. „Proto se nyní, tak jako na ministerstvu zahraničí, uměle navyšuje počet náměstků, kteří nebudou muset skládat úřednickou zkoušku,“ dodal Svoboda.
O tom, že výběrová řízení budou poměrně svázaná a nedostupná pestřejšímu výběru kandidátů, svědčí pasáž služebního zákona: „K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají službu na služebním místě ve stejném oboru služby, v jakém je služební místo představeného, které má být obsazeno.“
Expert nesouhlasí
Expert na ústavní právo a tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR Jan Kysela věc se služebním zákonem za velký problém nepovažuje. „Nezdá se mi, že by bylo nastavené odlišení svévolné, přičemž ne každá pochybnost o věcné správnosti zakládá protiústavnost,“ míní.
Podle Kysely nejde o spor mezi výše postavenými a níže postavenými úředníky. U prvně jmenovaných se vzhledem k praxi a dlouhodobějším zkušenostem předpokládají znalosti obsažené v úřednické zkoušce.
„U úředníků s praxí kratší se finguje úřednická zkouška ze specializace, zůstává povinnost složit zkoušku obecnou. Obecná část zahrnuje obecnou orientaci ve fungování státní správy a povědomost o obecně relevantních předpisech typu správního řádu. U představených a zkušenějších praktiků se dá taková znalost předpokládat, u nováčků nikoliv nutně,“ doplnil Kysela.