BRNO/MIKULOV Může to být stejná ostuda, jako když Britové nedokázali včas dobudovat vysokorychlostní železniční trať k tunelu pod kanálem La Manche, a na moderní trať na ostrovním území navazovaly staré úseky. Rakušané totiž dobudují dálnici na hranici s Českou republikou, ale v Mikulově na ni bude podle všeho navazovat obyčejná silnice. Vzdor prohlášením vlády i dalších politiků.
Rakušané minulý týden potvrdili, že poslední část své dálnice A5 z Poysbrunnu na hranici s Českou republikou dokončí do roku 2013. Tamní vláda na to v rámci protikrizových opatření vyčlenila potřebné prostředky. Moravská část dálnice se začne stavět příští rok. Možná. Zatím pro ni silničáři kvůli protestům ekoaktivistů nedostali ani územní rozhodnutí, které je základním podkladem přestavby nynější silnice I/52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem na čtyřproudou rychlostní komunikaci.
Stavba nemusí začít vůbec, připustil první politik Jihomoravský krajský radní Milan Venclík, který je současně pověřencem ministerstva dopravy pro stavbu dálnice, přitom minulý týden na výjezdním zasedání krajské rady v Mikulově poprvé oficiálně připustil, že situace je mimořádně vážná: pokud stavba nezačne do roku 2013, nemusí do roku 2020 začít vůbec. „Sejdeme se co nejdříve s ministry dopravy a životního prostředí, abychom o stavbě jednali,“ potvrdil i hejtman Michal Hašek. Pro LN připustil, že jsou připraveni navrhnout i zákon, který by stavbu usnadnil podobně, jako je tomu v Rakousku či v Německu.
Ministerstvo životního prostředí nyní prověřuje sérii stížností, které se týkají vybrané trasy. Nejvyšší správní soud má zároveň na základě verdiktu Ústavního soudu znovu rozhodovat o platnosti územního plánu Břeclavska, který trasu zakotvil. Ekologové argumentují zásahy do krajiny zejména v okolí Novomlýnských nádrží a Pálavy.
„Kvůli sporům je stavba zbývající části R52 rozdělena na tři části - dva relativně bezproblémové úseky od Mikulova a Pohořelic a zbývající právě přes Novomlýnské nádrže,“ potvrdila LN hejtmanova náměstkyně Anna Procházková. Trasa dálnice přes Mikulov bude také součástí krajských zásad územního rozvoje, které má zastupitelstvo schvalovat na konci roku.
Ani rozdělení na tři části se ale aktivistům nelíbí. Tvrdí, že tak silničáři a jihomoravští politici přispějí „salámovou“ metodou k tomu, že bude potřeba vybudovat i úsek přes jezera. „Trváme na tom, že je výhodnější a levnější ke spojení s Vídní využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a tam ji propojit na rakouské hranice,“ opakuje místopředseda Strany zelených a náměstek brněnského primátora Martin Ander. Právě zelení jsou odpůrci plánované stavby. Jejich jednička v krajských volbách Kateřina Dubská vyvolala bouři nevole, když oznámila, že Brno již spojení s Vídní má, a to přes Bratislavu.
Vláda nakonec podpořila obě trasy - přes Mikulov i Břeclav Zelení a další příznivci břeclavské spojky tvrdí, že by navíc odvedla část vozidel jedoucích po budované rychlostní silnici R55 podél řeky Moravy.
Loni vláda rozhodla, že stavět se má varianta přes Mikulov i přes Břeclav. Dnes již bývalý premiér Mirek Topolánek sklidil kritiku, když prohlásil, že tak budou uspokojeny obě lobbistické skupiny.
Silničáři ale zdůrazňují, že břeclavská varianta není pro stavbu připravena a nezbytné práce potrvají i několik let. Navíc Rakušané svůj zákon, kterým vymezili stavbu do Mikulova, zatím měnit nehodlají.
„Rozhodnutí o termínu dokončení rakouské severní dálnice nás tak trochu zavazuje k tomu, abychom dále postupovali v nastoleném tempu,“ oznámil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík. Za aktuálně možný termín dokončení označil rok 2014, museli by však ještě letos získat územní rozhodnutí alespoň pro dvě ze tří etap.
Náměstkyně Procházková tvrdí, že i v případě, pokud správní soud zruší územní plán Břeclavska, může stavba pokračovat podle platných územních plánů obcí - a ty se zatím řídí právě „vyšším“ plánem pro Břeclavsko. Na konci roku se už budou muset podřídit krajským zásadám.
Stavba rychlostní silnice R52 má stát kolem deseti miliard korun, o ceně břeclavské propojky se zatím její příznivci a kritici přou. Má totiž vést po vysokých náspech nad lužními lesy, což ji může mimořádně prodražit.
***
Pokud stát nezahájí výstavbu R 52 do roku 2013 ještě za evropské dotace, tak se silnice nepostaví v„ do roku 2020 ůbec.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
