Její pokračování na moravské straně stále nemá ani územní rozhodnutí. A odpůrci po podpisu mezinárodní smlouvy zdůraznili, že podle nich Nejvyšší správní soud zruší i základní dokument, který trasu dálnice z Brna přes Pohořelice do Mikulova stanovil – územní plán Břeclavska. Nevzal podle nich v úvahu všechny připomínky.
Politici to mají za nepravděpodobné. I kdyby se tak ale stalo, půjde prý v přípravách pokračovat. „Platí územní plány obcí, které s trasou počítají. A v závěrečné fázi je příprava zásad územního rozvoje kraje, které trasu potvrdí,“ poznamenala včera náměstkyně hejtmana Anna Procházková.
Ředitelství silnic a dálnic, které má stavbu zajišťovat, hodlá územní rozhodnutí pro dvě ze tří zbývajících etap získat ještě do konce roku a ve stejné době vyhlásit i výběrové řízení na stavební firmu. Generální ředitel silničářů Alfred Brunclík tvrdí, že stavba začne v roce 2010 a skončí o čtyři roky později. Stejný termín včera v Brně označil za pravděpodobný i nový ministr dopravy Petr Bendl.
Silničáři chtějí nejprve získat povolení na úsek mezi Pohořelicemi a Ivaní a na část od Perné ke státním hranicím. Třetí část, která protíná Novomlýnské nádrže, mají za nejsložitější. Kvůli ochraně přírody totiž nesmějí pouze rozšířit hráz horní nádrže směrem do střední, ale musejí naopak vytvořit nový val uvnitř horní nádrže. To bude technicky velice náročné.
Zástupci Ekologického právního servisu tvrdí, že České republice hrozí blamáž. „Nebude schopná dostát závazkům, které nyní přijala vůči Rakousku,“ poznamenal Pavel Doucha, který se tam problematikou zabývá. Podle něj stavbu kritizuje ombudsman i právníci najatí ministerstvem dopravy. Aktivisté nadále prosazují stavbu spojení přes Břeclav. Auta jedoucí od Brna by využila dálnici D2, u Břeclavi by odbočila na čtyřproudý obchvat a dojela k hranici. Vláda rozhodla, že souběžně se stavbou přes Mikulov odborníci tuto verzi prověří.
Velvyslanec České republiky ve Vídni Jan Koukal takové řešení nevyloučil, není ale podle něj pro Rakušany prioritou. „Nejsou zabetonovaní žádné diskusi, ale A5 je součástí soustavy obchvatů obcí, a to je pro ně důležité,“ sdělil. Rakouský parlament tuto trasu uzákonil už v roce 1999.
Ministr Bendl včera uvedl, že společně s Národní ekonomickou radou vlády mají ministři řešit mimo jiné urychlení staveb s ohledem na protesty. Jihomoravský hejtman Michal Hašek zase plánuje předložit návrh zákon o páteřní dopravní síti, který by podobné stavby urychlil.
Politici to mají za nepravděpodobné. I kdyby se tak ale stalo, půjde prý v přípravách pokračovat. „Platí územní plány obcí, které s trasou počítají. A v závěrečné fázi je příprava zásad územního rozvoje kraje, které trasu potvrdí,“ poznamenala včera náměstkyně hejtmana Anna Procházková.
Ředitelství silnic a dálnic, které má stavbu zajišťovat, hodlá územní rozhodnutí pro dvě ze tří zbývajících etap získat ještě do konce roku a ve stejné době vyhlásit i výběrové řízení na stavební firmu. Generální ředitel silničářů Alfred Brunclík tvrdí, že stavba začne v roce 2010 a skončí o čtyři roky později. Stejný termín včera v Brně označil za pravděpodobný i nový ministr dopravy Petr Bendl.
Silničáři chtějí nejprve získat povolení na úsek mezi Pohořelicemi a Ivaní a na část od Perné ke státním hranicím. Třetí část, která protíná Novomlýnské nádrže, mají za nejsložitější. Kvůli ochraně přírody totiž nesmějí pouze rozšířit hráz horní nádrže směrem do střední, ale musejí naopak vytvořit nový val uvnitř horní nádrže. To bude technicky velice náročné.
Zástupci Ekologického právního servisu tvrdí, že České republice hrozí blamáž. „Nebude schopná dostát závazkům, které nyní přijala vůči Rakousku,“ poznamenal Pavel Doucha, který se tam problematikou zabývá. Podle něj stavbu kritizuje ombudsman i právníci najatí ministerstvem dopravy. Aktivisté nadále prosazují stavbu spojení přes Břeclav. Auta jedoucí od Brna by využila dálnici D2, u Břeclavi by odbočila na čtyřproudý obchvat a dojela k hranici. Vláda rozhodla, že souběžně se stavbou přes Mikulov odborníci tuto verzi prověří.
Velvyslanec České republiky ve Vídni Jan Koukal takové řešení nevyloučil, není ale podle něj pro Rakušany prioritou. „Nejsou zabetonovaní žádné diskusi, ale A5 je součástí soustavy obchvatů obcí, a to je pro ně důležité,“ sdělil. Rakouský parlament tuto trasu uzákonil už v roce 1999.
Ministr Bendl včera uvedl, že společně s Národní ekonomickou radou vlády mají ministři řešit mimo jiné urychlení staveb s ohledem na protesty. Jihomoravský hejtman Michal Hašek zase plánuje předložit návrh zákon o páteřní dopravní síti, který by podobné stavby urychlil.
