Stavbu dvaadvacet kilometrů dlouhé dálnice A 6, která se napojí na již několik let postavenou slovenskou část dálnice vedoucí z Bratislavy, odkládali Rakušané dlouhých patnáct let. Více než dálnice by se však stavbě mělo říkat dálniční přípojka, protože několik desítek kilometrů před Vídní se napojí na dálnici mezi Vídní a Budapeští. Ta, jak poznamenal jeden účastník jedné internetové diskuse na serveru Sme.sk, je ale už dnes přetížená.
„Pro Slovensko to bude mít velký hospodářský význam,“ prohlásil však o nové spojnici mezi hlavními městy slovenský premiér Robert Fico. „Je neuvěřitelným příspěvkem k napojení Slovenska na mezinárodní dálniční síť,“ dodal.
Přitom to byl právě Fico, který málem dokončení dálnice zhatil, když zastavil už podepsanou privatizaci bratislavského letiště Milana Rastislava Štefánika konkurenčním vídeňským Schwechatem.
Právě existence dvou letišť, vzdálených jen několik desítek kilometrů od sebe, ale lišících se velice významně výší letištních poplatků, byla podle většiny odborníků hlavním důvodem, proč Rakušané se stavbou otáleli. A to i v době, kdy Slováci postavili svůj deset kilometrů dlouhý úsek zcela nové dálnice z Bratislavy až na hranici s Rakouskem. „Ve všech těchto dopravních projektech je jakási rivalita,“ charakterizoval rakouskou „nespolupráci“ na dopravních stavbách se Slovenskem před několika lety Peter Havlík, zástupce ředitele Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie.
| Pro srovnání |
| trasa: Praha, Brno, Mikulov, Vídeň vzdálenost: 331 km doba cesty: 4 hodiny 32 minut trasa: Praha, Brno, Bratislava, Vídeň vzdálenost: 420 km doba cesty: 4 hodiny |
Obavy, že Rakušané zastaví po zrušené privatizaci už rozjetý projekt stavby dálnice, se ale nakonec ukázaly jako neopodstatněné a včera byla kancléřem Alfredem Gusenbaurem v dohodnutém termínu skutečně přestřihnuta páska. Rakušané, považující Slovensko dlouhá léta za pochybnou zemi, totiž v posledních letech změnili názor. Především podnikatelé v pohraničních oblastech na východě Rakouska, tradičně nejchudší části země, požadovali, aby bylo vybudováno dobré dopravní spojení na Slovensko a postaveny nové mosty. Tak aby mohli dodávat na Slovensko své výrobky - třeba do nových slovenských automobilek.
Brno na okraji
Dálnice je jen jedním z projektů, který má propojit Bratislavu s Vídní. Slovenské hlavní město už začalo s přípravou městské rychlodráhy, která by měla spojila centrum města i letiště s Vídní. Plánuje se také obnovení slavné „električky“, která jezdila mezi Bratislavou a Vídní až do roku 1945.
„Region mezi Vídní a Bratislavou má největší rozvojový potenciál v Evropě,“ uvádí studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Už dnes je přitom Vídeň čtvrtým nejbohatším městem EU a Bratislava zase po Praze druhým nejbohatším místem ve střední Evropě. Spolu s Brnem a západomaďarskou průmyslovou metropolí Györ tvoří unijní euroregion CENTROPA, který patří se šesti miliony lidí k ekonomicky nejrychleji rostoucím v Evropě. Jediné Brno nemá dálnici do Vídně.
Centrem euroregionu CENTROPA je právě „dvojměstí“ Vídeň-Bratislava, jehož nejbližší okraje od sebe nejsou vzdáleny ani čtyřicet kilometrů. Tato vzdálenost přitom už přestává hrát roli. Rakouské firmy už několik let skupují nemovitosti v bratislavském Starém městě. Bratislavané zase staví na pozemcích v rakouských vesnicích, jen několik kilometrů od okraje slovenského hlavního města.
