„Bylo to emocionální rozhodnutí s tím, jak se situace vyvíjí po volbách, jakým způsobem se vyvíjí vlastně neústavně, jakým způsobem je to přátelství mezi Hradním a Čapím lidem pevné a stvrzené i nestandardními kroky,“ uvedl pro Českou televizi Topolánek. Zemanovi je v této souvislosti vytýkáno to, že by byl ochoten nechat Babišův menšinový kabinet vládnout bez důvěry Sněmovny, což experti i většina politiků označila za neústavní. Někdejší předseda vlády také uvedl, že mezi uchazeči o prezidentskou funkci chybí „silný politický kandidát, který nepochybně tu funkci zvládne“. Řekl, že se rozhodl v duchu rčení „jestliže můžu, tak musím“.
Podle informací LN mu ODS chystá vyslovit podporu, v pondělí k tomu zasedne výkonná rada strany. Ta by měl zveřejnit prezidentskou strategii.
„Do prezidentské volby vstupuje nový kandidát s politickými zkušenostmi a zahraničně-politickým rozhledem. Je zřejmé, že jde o vážného kandidáta. Už mnohokrát jsem řekl, že ODS si přeje výměnu na Pražském hradě a i povolební události ukazují, jak je to důležité. Oficiální pozici k prezidentské volbě představíme na počátku příštího týdne,“ napsal LN Petr Fiala.
Předseda TOP 09 Kalousek vítá Topolánkovu kandidaturu. Topolánek se podle něj může prezentovat zkušeností premiéra i předsedy Rady EU. Předseda Pirátů Ivan Bartoš naopak Topolánkovou kandidaturou nijak nadšený není. „Pan Topolánek rozhodně není mým favoritem na prezidenta už z historie,“ řekl Bartoš v televizi Prima.
  |
Informace o možné Topolánkově kandidatuře se v médiích objevily v minulých dnech. Podle nich by jeho nominaci mohli podepsat senátoři ODS, mezi něž kdysi patřil. „Na takto položenou otázku musím, odpovědět, že NE,“ uvedl Topolánek v textové zprávě na dotaz ČTK, zda je pravdivá informace, že zvažuje kandidaturu, a to s podporou senátorů ODS. Sdělil, že chce kandidovat na základě podpory senátorů z pěti klubů včetně ODS. Podrobnosti chce oznámit v úterý.
Ich komme, ich komme. 5 senátních klubů. Asi to dám. Šílené rozhodnutí. Srdce nad rozumem. Tož tak...
Pokud by podporu senátorů získal, stal by se desátým nominovaným kandidátem na prezidentský úřad. Mezi nejznámější kandidáty patří vedle stávající hlavy státu Miloše Zemana i textař Michal Horáček nebo bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Mirek TopolánekMirek Topolánek se narodil 15. května 1956 ve Vsetíně. Vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně. V roce 1994 vstoupil do ODS a v letech 1996 až 2004 byl senátorem za volební obvod Ostrava-město. V letech 1998 až 2002 byl také předsedou senátorského klubu ODS a v letech 2002 až 2004 místopředsedou Senátu. Od roku 2002 do roku 2010 byl předsedou ODS. V letech 2006 až 2009 byl předsedou vlády České republiky. V březnu 2009 se ČSSD podařil pátý pokus o vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě, když s opozicí hlasovali i čtyři poslanci zvolení za koaliční strany. Topolánek se tak stal prvním českým premiérem, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Necelé dva měsíce před volbami, 25. března 2010, Topolánek po sedmi letech ve funkci pod tlakem nejprve odstoupil z pozice volebního lídra a nakonec ke 12. dubnu odešel i z čela strany (ve volbách už nekandidoval). Preference strany klesaly a Topolánek se pro ni stával spíše přítěží. Poslední kapkou se staly jeho výroky na adresu církví a homosexuálů, které pronesl při fotografování pro gay magazín. Kontroverzní či vulgární výroky a útoky na novináře Topolánek používal během celé své politické kariéry a byl za to často kritizován i z vlastních řad. Kritizován byl i za některé své skutky, příkladem je tzv. kauza Toskánsko, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění fotografií z jeho dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Topolánek byl také kritizován za příliš velký vliv svého kontroverzního poradce Marka Dalíka, který byl odsouzen za podvod při jednáních o nákupu obrněných aut Pandur pro českou armádu. V dubnu 2015 předseda ODS Petr Fiala oznámil, že Topolánek přestal platil členské příspěvky a už není členem strany. Po odchodu z politiky se angažuje v teplárenství a energetice. Je podruhé ženatý; v únoru 2010 se rozvedl s manželkou Pavlou, s kterou žil od roku 1979, mají spolu dcery Petru a Janu a syna Tomáše. V červnu 2010 se oženil s tehdejší stranickou kolegyní Lucií Talmanovou, se kterou mají syna Nicolase. |
