Je pravda, že letošní titul mistrů světa vyhrálo deset hokejistů z extraligy. Je však zároveň pravda, že česká nejvyšší soutěž těžko někdy dosáhne takové úrovně, jakou má ruská KHL.
Tohle je jen realita, jakou by si měl brankář Dominik Hašek zavčas ve vší soudnosti uvědomit.
A možná až příliš zbytečně pak nehazardovat s vlastním jménem, s nímž už hazardoval před návratem do Pardubic, když se do branky postavil po roční pauze. Ano, tehdy dopadlo vše dobře...
Aby bylo jasno: tenhle sloupek nemá vyznít jako rada do života -ostatně sám Hašek přece musí vědět nejlépe, co a proč to vlastně dělá. Tenhle sloupek má jen upozornit na pravidlo, že míra rizika se s dalším pokusem zvyšuje. A že, ačkoliv zkušený veterán nemusí už nikomu nic dokazovat, v téhle partii pořád sází hodně -především svou důstojnost.
Dopadne-li všechno dobře i podruhé, sklidí o to větší obdiv, jenž mu - kdo ví - může klidně zajistit třeba návrat do reprezentace.
Je to hop, nebo trop. Ale Hašek zřejmě takové hry miluje.
