Brněnský Baron Trenck 14°
Po roce 1800 zažilo vaření piva v Čechách a na Moravě velký rozmach. Nejinak tomu bylo pod Špilberkem, i když kořeny zdejšího pivovarnictví jsou mnohem starší. Už ve 14. století tu podle kronik nápoj vařil ženský klášter a jeho varna sloužila až do roku 1872.
Svým sortimentem dnes Starobrno zcela naplňuje škatulku "europiv". Šestičlenná nabídka obsahuje ležák, jedenáctku či nealko. Vedle toho firma vaří i několik speciálů, které je však těžké sehnat. Jedním z nich je světlá čtrnáctka Baron Trenck z moravského sladu a českého chmelu, pojmenovaná po vojenském veliteli, jehož mumifikované tělo stále leží v brněnské kapucínské hrobce.
Tmavě zlatého Trencka ve sklenici provází mírně nažloutlá pěna, která po nalití zůstává hodně dlouho stát. Po prvním loku přichází bleskový zážitek ze skutečně těžkého piva s čerstvým řízem, piják si tak alespoň uvědomí vysoký, šestiprocentní alkoholový náboj. Silný požitek doprovází i dlouhotrvající, jednoduchá hořká chuť.
Každý rok na podzim Starobrno pořádá hudební festival spojený se dny otevřených dveří, do pivovaru ale můžete na prohlídku vyrazit kdykoli. Stačí dát dohromady skupinu nejméně pěti lidí a po telefonu se objednat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Velen 12° z Černé Hory
Templáři na jižní Moravě nepomohli jen rozvoji vinařství, zajímali se také o pivo. Už kroniky z konce 13. století zmiňují pivo s přízviskem "černohorské". Po pohnuté historii doprovázené několika požáry začaly v roce 1896 zdejšímu pivovaru zlaté časy. Tehdy založená Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře fungovala až do zestátnění roku 1949.
Ač je dnes součástí velkého řetězce, zachoval si výjimečnost lokálních varen. Kromě třinácti piv pálí i kořalku a vyrábí limonády. Pšeničné pivo Velen vzniká ze smíchaného sladu. Nejméně z poloviny jej tvoří pšeničný a zbytek ječný základ, k nim se přidávají chmelové produkty.
Nefiltrovaný Velen je třeba dobře nalít: v láhvi trochu nechte a promíchejte ji se spodním zákalem. Chytne pak hutnou pěnu postavenou na medově matném pivu, v němž rotují částečky kvasnic. Ovocnou vůni doplňuje svěží, jarní, lehce sladká chuť. Říz se v ní po prvním útoku rozplývá a těžkost ze 4,8 procenta alkoholu také.
Černohorský pivovar vítá hosty, stačí se objednat přes www.pivovarcernahora.cz. Návštěvníci mohou přijet i na kole – do sladovny vede 28 kilometrů dlouhá Pivní stezka Petra Bezruče z Řečkovic.
Speciální ležák 14° z Velkého Března
Tvář Victora Cibicha hledí z etiket velkobřezenského piva s přestávkou z dob komunismu už od roku 1906. Přednosta vlakové stanice byl široko daleko známý svou láskou k místnímu produktu, proto mu správní rada pivovaru vzdala tento hold. Až do smrti dostávala "reklamní tvář" třicet piv týdně zdarma. Historie březenské varny je ale mnohem starší, první kupní smlouva je z roku 1606, v roce 1896 se z podniku stala akciová společnost.
V současnosti pivovar Březňák patří do velkého nadnárodního řetězce, na český trh dodává čtyři druhy piv. Exkluzivní místo ve výstavu má čtrnáctistupňový světlý speciál vařený z vody ze zdejší studny a z místního chmelu a sladu.
Tmavě zlatý speciál se po nalití do sklenice uvede vysokou nažloutlou pěnou, která ale díky svým velkým bublinám rychle padá dolů. Těžká vůně plně odpovídá silnému alkoholovému podílu – Březňák ho obsahuje 6,5 procenta. S chutí je to už složitější: říz má pomalejší a rozvláčnější nástup, na jeho konci pak postupně vyvstává hořkosladká chuť bez jakýchkoliv odkazů.
K návštěvě pivovaru ve Velkém Březně stačí málo – dorazit sem v sobotu na půl třetí odpoledne, kdy se podnik pravidelně otvírá veřejnosti. A desetičlenné skupiny se mohou objednat na kdykoliv.
