Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU. Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.
Paralelní dohody
Už pátá země vznesla nárok na Severní pól. Dánsko chce také díl |
Odpůrci, mezi nimiž je populistická Dánská lidová strana, ale namítali, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod.
Premiér Rasmussen už uznal „jasné“ vítězství odpůrců přijetí evropských směrnic a nařízení. „Je to jasné ne. Zcela respektuji rozhodnutí Dánů,“ uvedl Rasmussen. Obyvatelé Dánska podle něj měli „strach, že ztratí kontrolu“ nad svým osudem.
Vláda zdůrazňovala, že změny se netýkají 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků.
Dánsko vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) - předchůdce EU - v roce 1973 a jeho výjimky byly dojednány v roce 1992 a stvrzeny dánským referendem následující rok. V referendu v roce 2000 Dánové jasně odmítli společnou evropskou měnu euro. Krajně pravicová Dánská lidová strana nyní prohlašuje, že by chtěla následovat britského příkladu vyjednání nových podmínek členství a referenda o setrvání země v unii, pokud Cameron se svými plány uspěje. |
Kritici změn ovšem poukazovali na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.
Referendum se konalo v době, kdy jsou v Evropě zvýšené bezpečnostní obavy v souvislosti s nedávnými útoky teroristů napojených na takzvaný Islámský stát (IS). Teroristé v listopadu v Paříži zabili 130 lidí.
Dánské referendum pozorně sledovala britská vláda, jejíž předseda David Cameron se chce pokusit vyjednat s evropskými partnery pro Británii nové podmínky jejího členství v EU a následně uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství své země v unii. Cameron sám je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že budou přijaty reformy.
