Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dar nejen vlažným katolíkům

Česko

Volno na Velký pátek si Češi dvacet let po revoluci snad už zaslouží. Zemi to nezruinuje

Jsem křesťan a katolík v typické české vlažné variantě. Navíc jako kulturní antropolog jsem vstřícný vůči všem ostatním náboženským ideologiím, ne však v jejich militantní podobě, a to i včetně šamanismu, který znám poměrně důvěrně ze svých osobních zkušeností v Amazonii, kde žije můj adoptivní otec šaman Guňitze z kmene Kuikuru na horním toku řeky Xingú. Je zcela jasné, že u nás lidé berou křesťanské svátky především jako dny volna, a ne k původním účelům: rozjímání, účasti na bohoslužbách, meditování, modlení... Pouze menší část katolíků se věnuje těmto duchovním praktikám, zatímco ostatní „fičí“ na chalupy -užívat si je nebo je budovat. Proč tedy zavádět další křesťanské svátky jako dny volna? Abychom se přizpůsobovali situaci v Evropské unii či ve světě, kde zejména Velikonoce jsou tradičně nejdůležitější křesťanské svátky, a proto i dny volna? Čili abychom se i v této části globalizovali?

Ukřižování chalupy nevymýtí Mám zkušenosti z Jižní Ameriky. A bohužel musím konstatovat, že i v katolických zemích jako Kolumbie, k mému překvapení, je podobná situace jako u nás. Křesťanské svátky tam navíc dodržují v mnohém větší kvantitě než v celé Evropě. A ještě mají takzvané „puentes“ („mosty“). Když totiž padne třeba 6. leden, svátek Reyes Magos - Tří králů na úterý, tak i v pondělí je volno. A když náhodou Tři králové padnou na neděli, o volno nepřijdou a přesouvá se na pondělí, což už je úplný nonsens a „pakárna“ a je to zase jen ta populistická hra politiků na volno, která nemá nic společného s praktikováním posvátného dne. Když jsem se mnoha Kolumbijců ptal, proč je třeba 8. prosince volno a o jakýže svátek se jedná (svátek Neposkvrněnosti početí Panny Marie), ani netušili, jen krčili rameny jako Češi a zkusmo zkoušeli, co by to mohlo být. Samozřejmě to není případ Vánoc, Velikonoc a 6. ledna, což i my umíme skoro všichni.

Přesto nelze říct, že by Kolumbijci byli méněcennější nebo vlažnější katolíci. Už jen proto, že při Semana Santa, jak říkají Velikonocům, probíhají velké davové divadelní prezentace v ulicích měst, připomínající události posledních dnů života Ježíše Krista, kterým se věnují absolutně všichni. Svým způsobem to však přechází do jakýchsi až folklorních událostí s mnohatisícovými davy turistů. Tyto tradice se u nás asi příliš neuchytí a zřejmě asi nikdy nebudou v takové rovině jako v Latinské Americe či na Filipínách včetně reálné simulace ukřižování Ježíše Krista. Chalupy, český fenomén, se jen těžko podaří vymýtit či potlačit.

Cesta z duchovní zabedněnosti Takže je vůbec správné nabízet těm kacířským Čechům další křesťanské svátky jako dny volna, když většina jsou ateisté, menší zbytek vlažní katolíci, kteří svou víru nepraktikují veřejně v kostelích, ale jen ve svém nitru jako já, a další jsou příznivci jiných věrouk či sekt? Je tu tedy dilema, zda věnovat i této většině tak posvátné dny. Jistěže by bylo úsměvné dávat je jen těm věřícím a praktikujícím, kteří by tyto dny strávili na mších a v meditacích a třeba na „finančák“ by nosili razítka z farností, že tyto svátky správně využili. Tak jak to ostatně bývalo svého času s účastí na průvodech 1. máje, kdy ti pravověrní získávali „čárky k dobru“.

Jsme však vyspělá ekonomika, a i když dva dny volna bude jistá ekonomická ztráta, určitě z toho nepadneme na kolena. Můžeme si přece dvacet let po „sametu“ něco dovolit. Věřím, že třeba při těch tradičních Vánocích, které nezrušili ani bolševici, si něco z křesťanských dějin připomněli i ti nejzatvrdilejší ateisté a jejich duše snad pocítila vždy trochu míru a klidu. Berme to proto jako dar křesťanství všemu lidu bez rozdílu. Vždyť i k těm nevěřícím přicházel Ježíš Kristus a léčil je, přestože se jeho apoštolové divili. Všichni, i ti bezvěrci, mají právo na mé léčení a na svůj život, odvětil jim Kristus. Dejme proto, vážení poslanci a senátoři, tento křesťanský dar dvou dní svátků a volna všem a možná, že další jednotlivec z deseti milionů Čechů prozře a procitne z duchovní „zabedněnosti“. A i to bude přece stát za to, řekl by možná Ježíš Kristus.

A ekonomové ať to berou jako daň křesťanským tradicím našeho geopolitického areálu, v kterém žijeme, a na jejichž základech jsme stavěli a stavíme naši civilizaci, ať již jsme věřící, nebo ne.

O autorovi| Mnislav Zelený-Atapana, etnograf Autor byl v minulosti českým velvyslancem v Kolumbii

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!