PRAHA Za „maďarskou cestu“ označil ministr financí Eduard Janota český rozpočet na příští rok. Podle nových odhadů by se totiž jeho schodek mohl vyšplhat až na 230 miliard korun, což by mohlo zemi přivést na pokraj bankrotu, jako se to stalo v Maďarsku. Janota proto požaduje drastické škrty.
Ministerstvo financí nyní kvůli stále horšímu výhledu hospodaření přišlo s plánem, který má ušetřit až 40 miliard korun ze státních výdajů, především na sociálních dávkách. Spolu se zvýšením daní se tím má schodek srazit na únosnějších 160 miliard. S ohledem na předčasné volby se však Janota obává, že pro změny nenajde dostatečnou podporu.
„Jsem přesvědčen, že v předvolebním období to žádná z politických stran nebude chtít připustit. Problém se tím ale pouze odloží a vládní garnitura, která nastoupí po volbách, se tím chtě nechtě bude muset zabývat,“ prohlásil Janota.
Předvolební dilema: Komu vzít peníze?
Janota chce svůj balíček navrhovaných změn přiložit k novému rozpočtu, který předloží vládě. Ten bude vycházet ze současných zákonem stanovených výdajů a v součtu se tak objeví cifra minus 230 miliard. Přestože se na nutnosti šetřit shodují všechny strany, o podobu úspor se ještě strhne ostrý boj.
„Podle nás je realistické seškrtat 20, když budeme hodně skřípat zuby, tak 25 až 30 miliard. Pan Janota to myslím trochu nadsadil, aby měl vyjednávací pozici. V této chvíli jde těžko najít něco, kde se dá výrazně šetřit,“ uvedl europoslanec a bývalý vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel z ČSSD.
Ten si podle svých slov nedokáže představit, kde by se plánovaných 40 miliard dalo najít.
„Snížit provozní náklady ještě jde, ale to jsou poměrně malé úspory. Tak chcete snížit důchody? Nebo chcete vzít peníze postiženým? Případně sebrat lidem příspěvky na bydlení? A co se týče třeba přídavků na děti, tam všichni dobře vědí, že musí spíš přidat,“ vyjmenoval Havel.
Podle Janoty však neexistuje jiná cesta, jak hrozící deficit ve výši „maďarských“ sedmi procent hrubého domácího produktu zvládnout. Nad šrotovným visí otazník Jednou z oblastí, kterých by se úsporná opatření mohla dotknout, je i plánované zavedení šrotovného na automobily.
„Je třeba odmítat takové projekty, jako je šrotovné, a jiné dary strukturám průmyslu, které jsou historicky překonány. Zaměření na automobilový průmysl je chybou, za kterou teď platíme,“ řekl poslanec za ODS Michal Doktor.
Určitou ochotu v tomto směru překvapivě připouští i sociální demokraté, přestože šrotovné zatím v jejich programu zůstává.
„Není to otázka, která by byla tak důležitá, výdaje na šrotovné jsou poměrně marginální. Každopádně až si po volbách sedne koaliční vláda, tak vedle jiných opatření jistě znovu zváží i šrotovné,“ naznačil Havel.
Ministerstvo financí také zmrazilo výdaje jednotlivých resortů. „Všechny kapitoly po mně požadují další peníze a já to nehodlám akceptovat,“ zdůraznil včera Janota.
Kromě jiného tak například ministerstvo vnitra nedostane požadované dvě miliardy na doplnění dlouhodobě nízkých stavů policistů. Z chybějících tří tisíc jich ministr Martin Pecina plánoval nabrat asi třetinu, ani to se mu však nejspíš nepodaří prosadit.
Systém schvalování rozpočtu se má změnit Občanská demokratická strana podle Doktora také připravuje návrh, podle kterého by ke schválení státního rozpočtu byla potřeba buď absolutní, nebo ústavní většina. Nestačila by tedy prostá většina hlasů jako doposud. To má podle jeho slov donutit politické strany ke hledání kompromisů a zabránit schvalování nereálných rozpočtů.
Takové množství hlasů by ale v minulosti daly dohromady jen ODS a ČSSD, a případná změna by tak prakticky každou vládu nutila v oblasti rozpočtu k uzavření velké koalice dvojice největších parlamentních stran.
