Česká republika za několik dní převezme předsednictví v Dekádě romské inkluze. Možná jen mlhavě si většina českých občanů dovede představit nějaký konkrétní program, skrývající se pod tímto názvem. Pokusme se ho osvětlit, protože tahle Dekáda není jen tak obyčejná dekáda. Týká se celé EU a už tady existuje od roku 2005 a má trvat do roku 2015.
Výraz „inkluze“ dává tušit, že se jedná o snahu včleňovat někoho někam, a je tedy jasné, že výsledkem romské inkluze by mělo být včlenění Romů do struktur společnosti, jako plnohodnotných a plně angažovaných členů společnosti. Ušlechtilý cíl, který přivítá každý rozumný člověk, ať už Romům fandí, či nikoliv. Ale to je právě ta druhá strana téže mince: aby Romy společnost přijala, a to nejenom z řad těch rozumných občanů, ale s jistou dávkou tolerance i těch nerozumných. A kdyby tomu právě ti nerozumní moc nechtěli rozumět, má se o to státní administrativa postarat. To je celý princip tohoto programu. Spěchám všechny ujistit, že není pochyb o tom, že i Romové sami se mají co možno nejvíce zasloužit o toto začlenění.
Zakládající organizací Dekády byla Světová banka a skoro všechny možné evropské instituce, jako Rada Evropy, Evropské fórum Romů a kočovníků, a významné nevládní organizace s evropským přesahem, jako Open Society Institute, Evropské středisko pro práva Romů v Budapešti, Evropská romská informační kancelář v Bruselu a jiné.
V Česku je Výbor pro Dekádu tvořen zástupci resortů vlády, Radou vlády pro záležitosti romské menšiny a některými nevládními organizacemi.
Vláda ČR rozhodla svým usnesením č. 136 ze dne 26. ledna 2005 o přistoupení k této mezinárodní iniciativě. Deklaraci podepsal 2. února téhož roku tehdejší místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Němec na slavnostním zahájení Dekády v Sofii v Bulharsku. Tento fakt jsem tehdy coby jeho místopředseda v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny vnímal velmi rozpačitě, co mi zbývalo? Němec nebyl ten, kdo by projevoval vnímavost pro problematiku soužití Romů ve společnosti, ta mu byla naprosto cizí a lhostejná. Podivný člověk, tenhle Němec. Určitě z vládních politiků nejvíce vzdálený problematice, kterou měl v gesci. To byl první negativní moment, který už ukazoval na formálnost toho celého aktu. Důsledky neseme dodnes. Dekáda nevstoupila do programů společnosti v konkrétním konání a výsledcích. Jde o bezkonfliktní soužití To ovšem neznamená, že by Dekáda nepředstavovala dobrou a nosnou myšlenku v programu, který si předsevzala. Vždy jde udělat něco konkrétního a dobrého, když se chce. A ČR má právě nyní tu nejlepší příležitost napravit si reputaci.
Česko má již zanedlouho převzít předsednictví v Dekádě. Slavnostní zahájení 28. června v Hrzánském paláci v Praze za účasti premiéra. V říjnu zasedání mezinárodního řídícího výboru v Lichtenštejnském paláci, rovněž v Praze. A v červnu příštího roku slavnostní ukončení předsednictví ČR. A jak jinak, doprovázené vyhodnocením, co se stalo a čeho se dosáhlo. Snad se dočkáme toho, že budeme moci říci, že přece jen něčeho – i když! V každém případě dobrá příležitost nastartovat skutečné a upřímné kroky, které sice nemusí mít okamžitý dopad, ale mohou znamenat nastolení programu inkluze – začlenění Romů –, který se přece jen dočká konkrétnějšího naplnění.
Předsednictví přebírá naše země od Slováků, což není rovněž bez zajímavosti. Sociální postavení Romů na Slovensku se ani vzdáleně nedá přirovnat k postavení Romů u nás, nejméně 100 tisíc lidí v romských osadách na východním Slovensku žije v naprosto katastrofických podmínkách středověku. Uvidíme, jaké konkrétní výsledky zaznamenáme při vyhodnocování jejich předsednictví.
O Dekádě romské inkluze by měla být veřejnost více informována. Předsednictví naší země v ní k tomu dává dobrou příležitost i šanci. Šanci ukázat, že se jedná o program prospěšný celé společnosti, představující cestu k vzájemnému bezkonfliktnímu soužití. O to koneckonců jde.
O autorovi| KAREL HOLOMEK, Společenství Romů na Moravě
