Jejich vysoké posty přebírají Češi. A nejde už jenom o rychlé škrty ve výdajích.
V polovině dubna nastoupil na vedoucí pozici poradenské společnosti Mazars Milan Prokopius. Stal se tak polovinou „dvoučlenného řídícího výboru“, který vede tuto společnost v České republice. Kolegou mu je Erick Gillier.
Toto duo plně nahradilo předcházejícího řídícího partnera JeanaFrancoise Salzmanna, který vedl aktivity na českém a slovenském trhu. Salzmann po dvanácti letech opouští své místo a odchází do Šanghaje, kde bude opět řídit pobočku Mazars.
Zdálo by se, že jde o jeden z běžných personálních přestupů, ale dokonale reflektuje současný trend - postupné nahrazování zahraničních manažerů lokálními.
Milan Prokopius ve firmě začínal v roce 1995 na nízké pozici a postupně se propracoval až na vrchol. Představuje tak po pádu socialismu první generaci českých manažerů, kteří jsou rovnocennými partnery zahraničním kolegům.
„Zahraniční manažeři jsou stále na našem pracovním trhu prestižními reprezentanty, přinášejícími ze zahraničí nové zkušenosti. Nicméně jejich příliv neroste, spíš pokračuje trend obsazovat pozice nejvyšší lokálními kandidáty,“ popisuje současné postavení expatriotů Markéta Švedová z firmy Recruit CZ.
Český pracovní trh totiž dozrál a čeští manažeři také. „Rok od roku se nabízí více a více zajímavých českých kandidátů, kteří třeba vyrostli pod vedením svých zahraničních kolegů, nebo se i vrací ze zahraničí s nabytými zkušenostmi a znalostmi. Na rozdíl od expatriotů jsou mnohem flexibilnější ve vyjednávání platových podmínek a jiných benefitů, znají dobře lokální trh a naši kulturu i zvyklosti,“ říká Markéta Švedová.
„V obecné rovině jde o dlouhotrvající trend. V ekonomicky nesnadném čase přecházejí firmy k lokálním manažerům. Záleží to ale na firemní strategii, kultuře i specifické pozici,“ tvrdí Poul Pedersen ze společnosti Pedersen & Partners.
Podle Heleny Lišky ze společnosti Mazars ale jde už o druhou fázi odlivu zahraničních manažerů. Ta první přišla během minulého roku, kdy firmy opravdu začaly ořezávat náklady. Zahraniční manažeři byli najednou přespříliš drazí, protože většinou požívali status expatriotů, a firmy jim tak musely proplácet různé příspěvky, třeba na bydlení, na školy pro jejich děti a na nadstandardní lékařskou péči. Firmy proto začaly volit levnější tuzemské manažery. V tomto období ale podle Heleny Lišky nešlo o dlouhodobá strategická rozhodnutí, nýbrž jenom o rychlé škrty. Tyto náhlé odchody expatriotů se ale během loňského roku začaly transformovat právě do strategických závěrů nahradit zahraniční šéfy plnohodnotnými českými manažery. Celý tento trend odstartoval nejvýrazněji v Moskvě, kde na vysokých manažerských pozicích expatrioti léta dominovali. Minulé léto však ruské hlavní město vypadalo jako po vymření.
„V Rusku je počet expatriotů větší, protože jejich nabídka kvalitních domácích vedoucích je menší než řekněme v Německu. Navíc Rusko často představuje důležitý a strategický trh, kde mohou expatrioti vylepšit své kariéry,“ vysvětluje Poul Pedersen, jehož headhunterská společnost je v Rusku velmi silná. „Do České republiky, stejně jako do Ruska společnosti přivedly expatrioty do svých organizací, protože nebyli schopni najít adekvátního kandidáta s mezinárodními zkušenostmi na lokálním trhu.“
Dnes je tomu i podle Poula Pedersena jinak. V České republice přichází na řadu generace rodilých kvalitních top manažerů. „Víc než expatrioti se dnes žádají takzvaní repatrioti - profesionálové narození v Česku, kteří pracovali v zahraničí, mají zkušenosti se západní ekonomikou a jsou ochotní vrátit se domů,“ vysvětluje Pedersen.
To je svým způsobem i řešení pro propouštěné expatrioty u nás. Ti se buď vracejí do svých rodných zemí, nebo zůstávají v České republice a shánějí si novou práci.
„V poslední době se na nás obrací hodně zahraničních kandidátů, kteří ukončili své pracovní mise v Česku a nechtějí se vracet do svých domovských lokalit. Bývají za tím vesměs soukromé důvody. Hledají si nové uplatnění a jsou ochotni přistoupit na lokální podmínky,“ tvrdí Markéta Švedová. Podle jejích zkušeností zde ale za standardních podmínek moc bývalých expatriotů dlouho nevydrží.
