4. dubna 2018 9:03 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Porcování Sýrie? ‚Trojdohoda‘ Ruska, Íránu a Turecka je dle diplomata slepou uličkou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 41Diskuse
I přes společný postup zůstávají cíle Turecka a Ruska v Sýrii odlišné. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy I přes společný postup zůstávají cíle Turecka a Ruska v Sýrii odlišné. | foto: ČTK

PRAHA V úterý ruský prezident Vladimir Putin navštívil v Turecku svého tamějšího protějška Recepa Tayyipa Erdogana. Ve středu ale přichází na řadu důležitější setkání, tentokrát mezi šesti očima. K tureckému a ruskému prezidentovi se přidá ještě ten íránský - Hasan Rúhání. Schůzka především demonstruje snahu rozdělit si téměř zhroucenou Sýrii.

Ze Sýrie brzy odejdeme. Je čas nechat ostatní, aby se o to postarali,“ řekl americký prezident Donald Trump minulý týden v americkém Ohiu. Přestože projev se měl týkat americké infrastruktury, zmínka o Sýrii mohla naznačit vývoj země, kterou zužuje konflikt, jehož řešení je v nedohlednu. 

Skutečné ukončení krveprolití ale nemusí být hlavním cílem zahraničních aktérů v Sýrii, jako ve většině konfliktů se bude hrát o to, jak si po skončení bojů strany rozdělí sféry vlivu. I přes přicházející dohodu Ruska, Turecka a Íránu budou jejich vůdci v Sýrii v extrémně složité situaci, píše server CNN.

„Je to snaha o vyvoření statu quo ante, tedy návratu k situaci, která v Sýrii panovala ještě před občanskou válkou, kdy měl plnou kontrolu Asadův režim,“ řekl serveru Lidovky.cz bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně. Podle něj jde o spojenectví, které je dočasné a má za úkol vzájemné vyvažování všech tří zemí v regionu. Především představy šíitského Íránu a sunnitského Turecka se podle Laněho v dlouhodobém horizontu výrazně liší, i proto podle něj schůzka tří prezidentů výraznější zvrat v Sýrii nepřinese.

V Sýrie se protíná hned několik geopolitických zájmů.

V Sýrie se protíná hned několik geopolitických zájmů.

Rusko je nejsilnější hráč, míní bývalý diplomat

Putin, Erdogan i Rúhání mají na prvním místě své zájmy v Sýrii. Pro Rusko zůstává extrémně důležitá letecká základna Hmejmin na pobřeží Středozemního moře na západě Sýrie. Odtud startují ruské letouny nasazované v blízkovýchodním konfliktu. Loni navíc Vladimir Putin podepsal s režimem Bašára Asada smlouvu o využívání základny na dalších padesát let, což je jeden z důvodů, proč si Rusové přejí přežití Asadova režimu a jsou z velké části důvodem toho, proč je ještě u moci.

„Rusko je v celé situaci, kromě USA, nejsilnějším hráčem. Ostatní si mohou dovolit jen to, co jim povolí Rusové,“ říká Laně. Kreml navíc disponuje značným vlivem na Asadův režim.

„Myslím, že Asad už je jen ruská loutka. Jeho režim byl vždy opřený o Rusko, ale když vidí, že jeho obyvatelstvo je schopné proti němu pozvednout zbraně, stává se na Kremlu závislý stoprocentně,“ vysvětluje Laně.

Turci se chtějí zbavit uprchlíků a Kurdů, Írán je v izolaci

Pro Turecko je klíčový sever Sýrie, kde se už jeho jednotky střetly u Afrínu s Kurdy, které nepřímo podporují Spojené státy. Pro Turky je kurdská otázka obzvláště ožehavá, protože 15-25 % populace Turecka tvoří právě Kurdové, kteří dlouhodobě usilují o vlastní stát. Kurdská strana pracujících figuruje na tureckém seznamu teroristických organizací. 

Erdoganovi také vyhovuje, že může kontrolovat severní část Sýrie západně od řeky Eufrat až po město Idlib, oblast má být osídlena sunnitskými skupinami syrského obyvatelstva, což Turecku umožní vrátit do Sýrie miliony uprchlíků, kteří se ze země v průběhu konfliktu uprchli.

Pro Rusko je v Sýrii klíčová jeho letecká základna u Středozemního moře.
Kromě Sýrie hodlají Putin s Erdoganem řešit i vzájemné vztahy Ruska a Turecka, které byly ještě nedávno velmi odtažité.

Pro Írán je zase klíčové vytvoření relativně bezpečného koridoru ze Sýrie až do iráckého hlavního města Bagdádu, což by pro Teherán znamenalo výrazný krok směrem k dominanci v regionu, o kterou již delší dobu usiluje.

Akceschopnost Íránu ale podkopává jeho mezinárodní izolace - jsou na něj v současnosti uvaleny mezinárodní sankce a je ekonomicky ve značné míře závislý na Rusku a Turecku, již s ním stále obchodují.

Asadův režim se stabilizoval, ale zbytek Sýrie je v chaosu

I díky podpoře ze strany Putina se Bašáru Asadovi podařilo udržet u moci a svůj šíitský režim stabilizovat a zmocnit se klíčových území. Pro většinu zbylého obyvatelstva, převážně sunnitského, je ale ve hvězdách, kdo jim bude v budoucnosti vládnout či kde budou žít. 

Sféry vlivu si v Sýrii sice trojice zemí rozdělit může, etnické a náboženské konflikty, které zemi uvrhly do spirály násilí, to ale nevyřeší. Především pro sunnitskou část obyvatelstva, která se řádně nepodílí na vládě v zemi a přežívá v otřesných podmínkách, to znamená další radikalizaci.

Ve složité situaci se nachází také Kurdové, kteří po porážce Islámského státu nyní kontrolují značný kus severní Sýrie a pokud dojde na slova Donalda Trumpa o stažení amerických jednotek, budou na severu Sýrie stát proti Basadovým jednotkám i turecké armádě zároveň. 

Klíčová zůstává míra zapojení USA. I přes Trumpova slova o stahování sil ze Sýrie, zní už typicky z Washingtonu i opačný názor, že armáda naopak uvažuje o nasazení dalších sil. I díky nejasnosti amerického postoje se tak Sýrie klidu zbraní na svém území jen tak nedočká, i kdyby se na něm dohodli Putin s Erdoganem a Rúháním.

  • 41Diskuse