Utopené krevety
Pro začátek ne až tak morbidní recept, na kterém si pochutnávají jen otrlí strávníci. Recept na utopené krevety je vlastně jednoduchý. Vezmete živé krevety do mísy s vínem, kde se pomalu utopí a poté je rychle uvaříte. Existuje ještě druhá varianta, krevety po utonutí vyjmete, dáte na talíř, polijete whisky a dáte si je syrové.
Sýr s červy
Ovčí sýr casu marzu je oblíbený na italské Sardinii. Samotný název (shnilý sýr) napovídá, že si na něm pochutnají jen ti, kterým nevadí, že je celý prošpikovaný živými larvami hmyzu. Při zrání sýra se zajde tak daleko, že to někteří označují za "škůdci napadený rozklad". Do sýra se pak přidají larvy sýrorodky drobné a kyselina z jejich trávicího traktu rozkládá tuky sýra. Obecně platí, že by se sýr měl konzumovat pouze s živými larvami, ne s těmi uhynulými. Takový sýr je zdraví nebezpečný.
Zaživa usmažená ryba
Čínská specialita. Rybu místní kuchaři umí připravit na talíř tak, že ještě dýchá, ale přitom je tepelně zpracovaná. Mnoho ochránců zvířat tento způsob přípravy kritizuje, neboť utrpení ryby se prodlužuje. Ryba se zaživa osmaží na vařícím oleji, ale bez hlavy. Servírovat se musí s mrskajícími ploutvemi.
Krysí mláďata
V Asii si pochutnávají na všemožných delikatesách, ale živá krysí mláďata patří mezi ty pochoutky, kterým Evropané moc nerozumí. Existují hned dva způsoby, jak mláďata můžete konzumovat. Slepá a ještě holá mláďata se napíchnou na speciální bodec a živá se osmaží na vroucím oleji. Nebo je můžete chroupat jen tak - spolknout ho zaživa a zapít rýžovou pálenkou.
ŽIvá chobotnice
Asi nejodpudivější zvíře, která se dá konzumovat, což si jistě nemyslí v Koreji, kde je konzumace živé chobotnice gastronomickým zážitkem. chobotnice se prakticky nijak nepřipravuje, pouze se vytáhne z kádě. Ideální pochoutka? Mrskající se chapadla v ústech. Podívejte se na video.
Opičí mozek
Podávat opičí mozek má jednu podmínku. Při servírovaní musí ještě pulsovat. Většinou se servíruje ještě v opičí lebce. Nejčastěji se tato "delikatesa" podává v Číně nebo v jihoafrických zemích. I tento pokrm se dá servírovat na několik způsobů. Nejčastěji ale kuchař opici zabije v kuchyni a na stůl posílá teplý, ještě "živý" mozek.
Želví polévka
Vařit zaživa jakékoli zvíře může opravdu jen někdo, kdo má silnou náturu. Příprava želví polévky proto nemusí působit na někoho se slabším žaludkem, právě dobře. Do vařící vody s bylinkami se hodí želva, která v panice začne polykat vodu. Tím se prakticky uvaří zevnitř i zvnějšku. Takový způsob vaření se praktikuje hlavně v Indonésii.
Hýbající se kusy hada
Kousky hada, které se na talíři ještě hýbají. Abyste "živého" hada mohli připravit, musíte být dost zruční. Chce to zvyk. Příprava smí trvat nejdéle minutu a půl. Kuchař musí hadovi uříznout hlavu, poté ho vykuchat, vložit do vařící vody a nasekat na kusy. Na talíři se kousky hada musí ještě vlnit.
