Moravská témata se objevují hlavně v programech dvou stran. A ty na sobě navzájem nenechají nit suchou.
OLOMOUC Dělnická strana sociální spravedlnosti, nástupce extremistické Dělnické strany, se pokouší cílit na zbylé voliče stran s moravským zaměřením. V Olomouckém kraji kvůli tomu vypukl dokonce předvolební konflikt.
Strana si totiž na olomouckou kandidátku zapsala bývalou poslankyni Federálního shromáždění Alenu Ovčačíkovou, která v někdejším celostátním parlamentu zastupovala právě původní moravské strany. A neopomínají to prodávat s tím, že za ně kandiduje místopředsedkyně strany Moravané, do níž se před časem většina moravistických uskupení spojila.
Jenomže Moravané takový krok odmítají. Ovčačíková, mimo jiné také prezidentka Moravského národního kongresu, který se prezentuje jako osvětová organizace, nejenže od nich neměla souhlas kandidovat za jiný politický subjekt, ale navíc jí letos zaniklo členství. Přestala prý platit příspěvky.
Dělnická strana sází i na pověst političky jako spisovatelky, dokonce ji označují za „největší žijící moravskou“ autorku. Je totiž autorkou knihy Staré pověsti moravské, které slýchávala od své babičky. A už v programu původní Dělnické strany se objevovala nacionální témata. „Hlásíme se k českému a moravskému patriotismu a tradicionalismu našeho národa,“ tvrdí i nové uskupení ve volebním programu.
Obě strany se na jižní a střední Moravě přetahují už delší dobu -Moravané například veřejně přivítali rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o rozpuštění Dělnické strany. „S kriminálními živly a kriminálními idejemi se spojovala velmi intenzivně,“ vzkázali na její adresu. Dělnické straně vytkli zneužití moravských vlajek a ohlásili, že případní jednotlivci, kteří s ní kooperují, jsou sami automaticky vyloučeni „z řad slušných členů a příznivců moravské věci“.
Tahanice však připomínají žabomyší války. Moravané sami už delší dobu ve volbách sklízejí výsledky, které je vykazují do politické říše snů. Ani na Moravě totiž nedokážou překonat hranici nutnou pro vstup do parlamentu, končívají pod jedním procentem.
Ve volbách v roce 1990 se sice tehdejší Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko zaštítěné charismatickým Boleslavem Bártou stalo v České národní radě třetím nejsilnějším uskupením po OF a komunistech, ale už v roce 1996 ztratily moravské strany jakékoli zastoupení v parlamentu.
Moravské strany navíc roky bojovaly s roztříštěností, změnami názvů a zkratek. Tyto potíže v roce 2005 ukončilo sloučení zbylých uskupení v jeden subjekt nazvaný Moravané. Ten se zviditelňuje například podporou snah o uvádění moravské národnosti při sčítání lidu a dalšími vystoupeními. Bývalý předseda Moravanů Pavel Dohnal sebevědomě tvrdil, že postupně sesbírají protestní hlasy od těch, kteří nesouhlasí se situací ve společnosti.
