Den D pro Babišovu vládu. Opozice ji chce shodit, přichází ‚parlamentní divadlo‘

  Krize se zrodila na Krymu
Politickou scénou otřásla reportáž serveru Seznam Zprávy 12. listopadu. Dvojice novinářů zastihla premiérova syna Andreje Babiše mladšího ve Švýcarsku. Z jeho výpovědi vyplynulo, že se proti své vůli ocitl po určitou dobu na Ruskem okupovaném Krymu. Důvodem měl být zájem premiéra, aby se dostal z dosahu policie kvůli vyšetřování údajného dotačního podvodu při vybudování farmy Čapí hnízdo. Premiéra i jeho syna kriminalisté stíhají.

Poslanci ČSSD se nezúčastní hlasování o nedůvěře vládě, opozice zřejmě neuspěje

Hned 13. listopadu vystoupili lídři šesti opozičních stran, pro které se vzniklé podezření stalo pro další existenci vlády v čele s Babišem neúnosným. Vyslovili vůli zbavit kabinet důvěry. Pro svolání mimořádné schůze sněmovny se vyjádřilo všech 92 opozičních poslanců. „Tato situace opravdu mimořádným způsobem ztěžuje fungování vlády, zatěžuje Českou republiku a je to situace, se kterou nemůžeme dál žít,“ sdělil předseda ODS Petr Fiala.

Nedůvěřiví poslanci (ne)pokládají vládu 
Aby sněmovna projevila kabinetu nedůvěru, je potřeba nadpoloviční většiny všech zákonodárců dolní komory parlamentu. Zvednout ruku pro tuto variantu musí 101 poslanců. Nejvíce jednání o nedůvěře zažil kabinet Petra Nečase, pokusu o sesazení čelil pětkrát. Vyslovení nedůvěry znamená pro vládu konec. K tomu došlo v historii České republiky jednou, v roce 2009 kvůli tomu padl druhý kabinet Mirka Topolánka.

Babiš aneb Nikdy neodstoupím, kvas v ČSSD
V průběhu uplynulých 12 dní se pozice jednotlivých stran různily. Hnutí ANO setrvávalo na svém. Odstoupení Andreje Babiše z pozice premiéra ani na okamžik nepřipustilo. Sám ministerský předseda prohlásil, že funkci nikdy neopustí. Naopak průběžně opakoval, že v kauze Čapí hnízdo k žádnému vývoji nedošlo.

„Tahle kampaň a její načasování, že jsem v zahraničí, že se blíží 17. listopad, kde se zase svolávají aktivisti, aby vytvořili řetěz proti mně, abych nemohl uctít památku lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu a demokracii, je součástí scénáře zničit mě a dostat mě pryč z politiky,“ komentoval v první reakci aféru.

Stejně jako ANO zůstala stejný postoj i pětici hlavních opozičních stran: ODS, Pirátům, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Od vypuknutí krize směřovaly energii k tomu, aby prosadily hlasování o nedůvěře a udržely ve veřejném prostoru interpretaci kauzy coby jednoznačného důvodu k odchodu Andreje Babiše ze Strakovy akademie.

SPD naopak od původní podpory opozičních stran couvla. Lídr hnutí Tomio Okamura rychle přispěchal s prohlášením, že jeho zájmem není odstavit Babiše, ale vystřídat ve vládě ČSSD. „Bylo evidentní, že jeho původní vystoupení s lídry stran takzvaného demokratického bloku vyvolalo ve straně nebo mezi jeho příznivci kritiku,“ míní politolog a sociolog Daniel Kunštát. 

„Jestli nějaká strana procházela dynamickým kvasem a ostrými vnitrostranickými diskusemi, byla to sociální demokracie. Jako jediná autenticky diskutovala o tom, jak se k tomuto problému postavit,“ podotýká Kunštát k ČSSD. Strana zvažovala výběr ze dvou možností, z nichž každá skýtala riziko. Zánik vlády by znamenal ztrátu vlivu na politiku kabinetu a marginalizaci v opozici. Setrvání v koalici s ohledem na možný budoucí vývoj kauzy Čapí hnízdo by zase hrozilo diskreditací po boku Andreje Babiše.

Prezident hlavní hvězdou dramatu
Konečné rozhodnutí sociální demokracie, nepřipojit se k hlasování o nedůvěře, nelze oddělit od zásahu prezidenta Miloš Zemana. Byl to znovu on, kdo se stal ve vypjatých chvílích na politické scéně hybatelem dění. Krizi do značné míry utlumil prohlášením, že v případě pádu vlády znovu určí premiérem Andreje Babiše. ČSSD tak přišla o hlavní smysl svého případného protivládního tažení: vypudit Babiše z premiérské sesle.

„Sociální demokracie by se dostala do stejné situace jako před půl rokem, kdy zvažovala účast v koaliční vládě. A nebyla by to situace lepší,“ podotkl politog Kunštát. ČSSD by v takovém případě na další politickou dráhu Babiše coby premiéra hleděla z opozice, v níž by měla minimální šanci realizovat svůj program.

Od vstupu prezidenta Zemana na scénu ČSSD hrála jen o to, jak vyjít z krize s co nejméně šrámy. Musela dát najevo dostatečný distanc od Babišovy kauzy, aby tím však nepodlomila koaliční souručenství. Z horečnatých jednání vzešlo usnesení, že aféra zatěžuje Českou republiku a že před hlasováním o nedůvěře bude sálu chybět. „Necháme ho v tom vykoupat a sociální demokracie u toho nebude,“ shrnul místopředseda strany Martin Netolický.

Prezentace politické identity
Ať už páteční schůze sněmovny potrvá jakkoliv dlouho, je prakticky jisté, že koaliční vláda ho přečká v současné podobě. Pro vyslovení nedůvěry zkrátka nelze nasčítat dostatečný počet poslanců. Vynořuje se proto otázka, k čemu páteční poslanecká sešlost slouží. Přestože její hlavní účel se nepodaří naplnit, podle expertů si smysl zachovává.

„Původní záměr opozice byl skutečně zkusit vyslovit nedůvěru vládě s tím, že cítili šanci to udělat. Teď od toho nemohou ustoupit. Je to legitimní záležitost, která ukáže dvě věci,“ míní sociolog Jan Herzmann. „První je akceschopnost opozice. Klademe si otázku, jestli bude 92 hlasů pro vyslovení nedůvěry, nebo to bude méně. Za druhé se testuje jednota ČSSD, tedy zda opravdu všech 15 poslanců sociální demokracie odejde ze sálu,“ dodává.

Kdyby vláda padla, pověřil bych sestavením nové opět Babiše, řekl Zeman

Podle Kunštáta je pak schůze nástrojem, aby oba tábory, (pro)vládní a opoziční, semkly své příznivce. „Politika se neodehrává jen na faktické, programové či personální úrovni, je to i symbolická disciplína. Každý politik odvozuje legitimitu od veřejnosti, proto půjde o to, že političtí aktéři budou prezentovat a utvrzovat svou politickou identitu. Nepůjde o nic než v uvozovkách parlamentní divadlo, které má ukázat, kde strany v konstelaci vláda-opozice stojí,“ uzavírá.