Zmíněná Ruska na ambasádě pracovala pro Tajnou službu USA (Secret Service, federální agentura pověřená ochranou vedení státu), aniž by vzbudila podezření až do roku 2016. Tehdy se podle televize CNN při rutinní kontrole přišlo na to, že se dáma pravidelně stýká se zástupci ruské tajné služby FSB. Propustili ji ale až loni v létě poté, co Rusko v reakci na americké sankce nařídilo prudce snížit počet pracovníků na amerických zastupitelských úřadech v Rusku.
Britský list The Guardian, který jako první o aféře informoval, s odvoláním na svůj zdroj napsal, že žena měla přístup do počítačového systému služby a její elektronické poště, což ji mohlo skýtat příležitost dozvědět se přísně tajné informace, například plánovaný program prezidenta a viceprezidenta Spojených států a jejich manželek. A je prý docela možné, že „informace, která umožnila napadnout server Demokratické strany během voleb 2016, přišla přímo z velvyslanectví“, tvrdil zdroj deníku.
Tajná služba USA tvrzení deníku popřela. Podle svého mluvčího si služba dobře uvědomuje, že pracovníci, kteří jsou občany cizího státu, se mohou dostat pod tlak cizích výzvědných služeb, a tak v žádném případě a v žádné chvíli nemohou získat informace, týkajících se národní bezpečnosti.
Vztahy mezi Ruskem a USA jsou mimořádně napjaté. Americké zpravodajské služby obviňují Rusy z vměšování do prezidentských voleb v roce 2016, jablkem nesváru se jeví i konflikty v Sýrii, ruská anexe Krymu či odchod USA z jaderné dohody s Íránem.
