Ketogenická dieta neboli ketodieta se poprvé objevila v 20. letech minulého století jako součást léčby epilepsie a cukrovky, protože zásadním způsobem omezuje příjem sacharidů. Limit je 50 g sacharidů na den, což jsou zhruba dva bílé rohlíky, nebo hrneček rýže. Kupříkladu americké ministerstvo zemědělství vydalo dietní pokyny, které doporučují 225-325 g sacharidů na den, píše server Busines Insider.
Jak to funguje?
Při ketodietě přechází tělo zdánlivě do módu hladovění a začne tak používat vlastní zásoby tuku. Některé studie pak tvrdí, že snížení příjmu sacharidů se příznivě projeví hlavně při hubnutí, koncentraci a údajně i odstraňuje nemoci spojené s věkem. Je však třeba dalšího výzkumu, který by se zaměřil hlavně na dlouhodobé dopady na lidský organismus zvláště u zdravých lidí.
Jedna z posledních studií odhalila, že dospělí s diagnostikovaným metabolickým syndromem (souhrn rizikových faktorů nebo nemocí, které se často vyskytují společně a které vedou k předčasným komplikacím zdravotního stavu), kteří jedli dle ketodiety, měli desetkrát vyšší hodnoty spalování energie v klidové fázi (spánek, odpočinek), než lidé se standardní stravou.
Máslo a slanina
Strava se při ketodietě skládá například ze slaniny, másla, avokád, sýrů, vajec, oříšků. Tyto potraviny jsou většinou striktně zakázány při standardních odtučňovacích dietách díky svým vysokým energetickým hodnotám.
I přesto se při této dietě prý sníží příjem sacharidů na 20 až 50 g v závislosti na zdravotním stavu jedince nebo jeho citlivosti na inzulin. Například 1 jablko nebo houska obsahují zhruba 30 g sacharidů. Podíl zdravých tuků by měl tvořit zhruba 80 % denního přísunu kalorií, zatímco proteiny pouze 20 %. Průměrný Američan však přijímá zhruba 50 % energie ze sacharidů, 30 % z tuků a 15% z proteinů.
Žádný alkohol, sacharidy a vysoký příjem proteinů.Jak funguje dopaminová dieta? |
Lidské tělo rozkládá sacharidy na glukózu, kterou pak používá při výdeji energie nebo ji uskladňuje jako glykogen v játrech a svalech. Má však i záložní plán.
Když se ze stravy vytratí příjem sacharidů, začne tělo používat své zásoby glukózy a následně rozkládat tuky na kyseliny. Jakmile se tyto kyseliny dostanou k játrům, přemění se na organické látky, tzv. ketolátky. Tyto ketolátky pak slouží jako zdroj energie pro mozek a další orgány a proces spotřeby ketolátek se nazývá ketóza. Lidé při ketodietě si příjmem tuků tento stav udržují.
Závislost na cukru
Diety s nízkým podílem sacharidů se dostaly do povědomí už ve 20. letech minulého století, kdy byly používány ke zmírnění epileptických záchvatů. V 60. a 70. letech pak doktor Robert Atkins zpopularizoval svojí verzi těchto diet, při které se rovněž začíná na 20-25 g sacharidů na den, následně se pak podíl zvyšuje až na 80 až 100 g na den. Takže byla méně přísná než ketodieta.
Někteří lidé praktikující ketodietu tvrdí, že na sobě sledují velký progres hlavně při soustředění a mají více energie. Začátky však mohou být těžké. Závislost na cukru je reálný problém, který může v lidech zpočátku vyvolávat podrážděnost, deprese, bolesti hlavy, letargie nebo nevolnost. Je tak lepší začínat pomalým omezováním přísunu sacharidů. Při bolestech hlavy pak pomáhá hydratace a rovněž i zvýšení příjmu soli.
Vláknina je rovněž sacharidem, který ale tělo není schopné strávit. Nezvedá tak ani hodnoty cukru v krvi, a proto ji není třeba započítávat do denního příjmu sacharidů.
Ještě dva roky po dietě se produkuje hormon hladu |
Kupříkladu hrnek mandlí (100 g) obsahuje zhruba 20 g sacharidů, z toho je však 12 g vlákniny. Do denního příjmu tak lze započítat pouze 8 g sacharidů. Naopak těstoviny jsou při ketodietě prakticky vyloučeny. Člověk si ovšem musí dávat pozor i na ovoce nebo škrobovou zeleninu.
Ketodieta údajně pomáhá i proti přejídání. Jídla obsahující velké množství cukru jako koláče a jiné sladké pečivo totiž v mozku nespouští tvorbu hormonů, které by nám řekly, že už jsme plní a máme dost. Naopak u proteinů a tuku tomu tak je. Ketodieta by tak měla mít příznivý vliv jak na tělo, tak i na duši. Otázkou je, jak se tělo vyrovná s přechodem na normální stravu.