Těžko bychom u nás hledali dva původně soukromé domy, které jsou tak silně spojené s českými dějinami posledního století, jakými jsou Kramářova vila v Praze a Benešova vila v Sezimově Ústí. Oba objekty spravuje Úřad vlády České republiky a veřejnosti se otvíraly jen při svátečních příležitostech několikrát do roka. To se v roce stého výročí vzniku republiky změní: Kramářova vila bude od zítra přístupná každou sobotu a Benešovu vilu lze ode dneška navštívit dokonce tři dny v týdnu: od pátku do neděle.
Přestože obě rezidence si nejsou téměř v ničem podobné, spojují je minimálně dvě věci: z obou vyzařuje silný genius loci. Z ochozu Kramářovy vily je jeden z nejkrásnějších výhledů na centrum Prahy a Benešova vila na soutoku Lužnice a Kozského potoka stojí uprostřed nádherné zahrady. Do obou domů se také silně promítly osobnosti jejich majitelů a možná ještě výrazněji jejich manželek: Naděžda Kramářová i Hana Benešová významně ovlivnily celkovou podobu svých domů a zejména jejich interiérů a okolních zahrad. Manželé Kramářovi i Benešovi zůstali bezdětní, takže měli relativně dost času na kultivaci svého životního stylu, který se zhmotnil právě v jejich sídlech.
Posedlá honosnými vilami
O Naděždě Kramářové (1862 až 1936) by se dalo říci, že byla honosnými vilami přímo posedlá. Společně s manželem, významným mladočeským politikem a později prvním československým premiérem, postavili hned tři: první na Krymu (1908), druhou v Praze (1915) a třetí v Kramářově rodišti ve Vysokém nad Jizerou.
Pozemek na někdejší 19. baště sv. Maří Magdalény o rozloze 12 tisíc metrů čtverečních zakoupil Karel Kramář (1860–1937) v roce 1911 od pražského magistrátu za tehdy astronomickou sumu 162 tisíc korun. Patrová vila v novobarokním stylu podle projektu vídeňského architekta Friedricha Ohmanna byla postavena v letech 1912–1915. Šlo o okázalé sídlo o 56 místnostech, s garážemi, domky šoféra a zahradníka, tenisovým kurtem a skleníky. Zahradu navrhl František Josef Thomayer.
Paní Kramářová, původem z Ruska, nechala interiéry upravit tak, aby ji upomínaly na původní vlast. Pod zábradlím na balkoně vily se skví Kramářovo heslo: „Pravdou třeba proti všem.“
Vila Karlu Kramářovi moc štěstí nepřinesla. Když se do ní v květnu 1915 nastěhoval, zatkla ho po šesti dnech cestou domů ze schůzky odbojové Maffie rakouská policie. Kramář byl odsouzen k smrti a od popravy ho zachránil jen skon císaře Františka Josefa. Z vězení byl propuštěn až v červenci 1917. Jeho vila se za první republiky stala místem významných politických schůzek, vzhledem k jejímu postavení a Kramářově politice se jí brzy začalo říkat Vzdorohrad.
V roce 1952 vila připadla státu, po pádu komunismu byla roku 1991 prohlášena za kulturní památku. Po kompletní rekonstrukci v letech 1994–1998 se stala oficiálním sídlem předsedy vlády, jako bydliště si ji však prozatím vybrali jen Miloš Zeman a Vladimír Špidla.
Bydlení s přáteli
Vilu v Sezimově Ústí si nechali manželé Benešovi postavit v letech 1930–1931 podle projektu Petra Kropáčka. Na sousedních pozemcích si vybudovali své letní rezidence dva tehdejší Benešovi blízcí spolupracovníci z ministerstva zahraničních věcí, malíř a ředitel diplomatického protokolu Ludvík Strimpl a vyslanec Zdeněk Fierlinger. Vila postavená v novošpanělském stylu a připomínající domy, které můžeme vidět v Provenci nebo jižní Kalifornii, přišla Edvarda Beneše na 446 tisíc korun. Přestože zvenku nepůsobí nijak pompézně, má 14 obytných a 30 užitkových místností.
Ve třicátých letech se Benešovi zbavili své pražské vily v Bubenči v ulici Na Zátorce a dům v Sezimově Ústí se stal jejich skutečným domovem, kde se snažili trávit co nejvíce volného času. Vilu nechali upravit, přistavět dům pro domovníka a tajemníka, přikoupili okolní pozemky. Po zvolení prezidentem zde Edvard Beneš přijímal nejen osobnosti československé politické a kulturní elity, ale i význačné zahraniční státníky (například v roce 1936 britského politika Austena Chamberlaina).
Po abdikaci v říjnu 1938 spřádal Edvard Beneš ve vile s přáteli plány na odboj, odsud odjel do londýnského exilu. Do Sezimova Ústí se uchýlil i po druhé abdikaci v únoru 1948 a ve své pracovně zde 3. září zemřel. Jeho hrob a památník je umístěn na sousedním pozemku, který dříve patřil přímo k domu. Vilu v Sezimově Ústí obývala až do své smrti Hana Benešová. Snažila se ji udržovat jako svého druhu památník svého manžela. S tímto cílem také v roce 1974 odkázala vilu Husitskému muzeu v Táboře. Právním trikem ale objekt získal Úřad předsednictva vlády ČSSR a nevkusně ji adaptoval na letní sídlo tehdejšího premiéra Lubomíra Štrougala.
Do původního stavu byla vila uvedena až v letech 2006–2009, ale i poté sloužila jako rekreační objekt předsedy vlády a jeho rodiny. V posledních letech v ní trávila prázdniny s dětmi paní Sobotková.
NÁVŠTĚVNICKÝ PROVOZKRAMÁŘOVA VILA V PRAZE Komentované prohlídky budou probíhat od 7. dubna do konce října každou sobotu od 9 do 16 hodin s výjimkou 7. července a 27.října. Do objektu není možné brát s sebou objemná zavazadla. Kapacita exkurzí je 120 lidí za hodinu, prohlídka trvá 45 minut. Vstup není zpoplatněn. BENEŠOVA VILA V SEZIMOVĚ ÚSTÍ Vila bude otevřena od 6. dubna do konce října každý pátek od 9 do 15 hodin, o sobotách a nedělích od 10 do 17 hodin. Na prohlídku je nutné si předem rezervovat místo na stránkách Národního muzea (www.nm.cz), které zajišťuje průvodcovskou službu. Vstup není zpoplatněn. |