Největším favoritem na post generálního tajemníka NATO je dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Šanci má ale i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
BRUSEL/PRAHA Je to diplomatická hra na nejvyšší úrovni, která se rozhoduje na trase mezi Washingtonem, Londýnem, Berlínem nebo Paříží. Tak odborníci popisují způsob výběru generálního tajemníka Severoatlantické aliance.
Ai když si velmoci i letos při hledání nástupce Jaapa de Hoop Scheffera zřejmě udrží hlavní roli, východoevropské země začaly poprvé výrazněji do výběru kandidáta promlouvat. Nizozemec Scheffer stojí v čele aliance od roku 2004. Již dlouho je však jasné, že by letos v létě měl ve své funkci skončit. Jednání o tom, kdo ho nahradí, proto čile běží již několik měsíců.
Jako největší favorit se nyní jeví dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Na jeho angažmá se údajně již domluvili britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy i německá kancléřka Angela Merkelová. Charismatický Rasmussen se zdá být ideální kandidát. Má za sebou pověst schopného vyjednávače, který v roce 2003, když předsedal EU, domluvil historickou dohodu o rozšíření EU o deset zemí. Rasmussen navíc dříve podpořil americkou invazi do Iráku a kladné body získává i díky tomu, že relativně malé Dánsko vyslalo do Afghánistánu zhruba 750 vojáků. Rasmussen však již dříve spekulace o svém odchodu popřel a přestal odpovídat i na dotazy týkající se NATO.
Říkám to jasně, nechci se dnes vyjadřovat k těmto otázkám,“ řekl nedávno Rasmussen. Jenže právě jeho mlčenlivost zavdala příčinu dalšímu kolu spekulací. „Kdyby nebyl kandidátem, řekl by, že o tuto pozici nemá zájem,“ citovala agentura AFP nedávno jednoho z dánských politologů. V čele NATO by se Rasmussen údajně soustředil na spolupráci s EU, důraz by kladl také na výcvik policistů v Afghánistánu. Dosud v alianci nehrál regionální aspekt zdaleka takovou roli, po rozšíření se však situace změnila. Potenciální kandidáti se totiž v poslední době začínají objevovat i ze středoevropských a východoevropských států. Jako nejvýraznější uchazeč nyní platí polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se však dosud vyhýbal výraznějšímu prohlášení. (Kandidatura bývalého bulharského ministra zahraničí Solomona Pasiho zřejmě nemá příliš šancí na úspěch, spekulaci o tom, že by NATO mohl šéfovat vicepremiér Alexandr Vondra, pocházejí spíše z říše snů.)
Sikorského původ by mohl být důležitý. V EU se totiž blíží vyjednávání o několika vysokých postech, na které by si mohli dělat zálusk i Východoevropané. Podle zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy Evropské komise Karla Kovandy je proto možné, že se místo šéfa NATO může stát součástí těchto zákulisních rozhovorů. Co řeknou Američané?
Zřejmě klíčovou roli ve výběru nového generálního tajemníka sehraje jako již tradičně Washington. Nová Obamova vláda by si přitom mohla přichystat jedno docela velké překvapení. Jako kandidáta by totiž mohla prosazovat kanadského ministra obrany Petera MacKaye. Post šéfa NATO by pro něj podle deníku The Washington Post byl údajně odměnou za statečný boj Kanady v Afghánistánu. Proti podobnému návrhu by se však pravděpodobně postavili Evropané, protože by to porušilo tradiční rozdělení pozic v alianci mezi USA a starým kontinentem. V USA zatím definitivní rozhodnutí nepadlo. Analytici ho očekávají až v souvislosti s dubnovým summitem NATO.
Kandidáti na generálního tajemníka Severoatlantické aliance
Anders F. Rasmussen
Dánským premiérem em je od roku 2001. Je předsedou Liberální strany Venstre. Platí za vynikajícího vyjednávače. Patří k věrným spojencům USA. Američany podpořil během iráckého tažení, nyní je zřejmě hlavním favoritem na post generálního ho tajemníka NATO.
Peter MacKay
Kanadské Kanadského ministra obrany by mohli pre preferovat Američané. Porušilo b by se tím však dosud tradiční rozdělení, kdy generálního tajemníka NATO nominují evropské země, zatímco vrchní veli velitel spojeneckých sil v Evropě (SA SACEUR) je Američan.
Radoslaw Sikorski
Polský ministr zahraničí hraničí má za sebou dlouholetou politickou kariéru, , mimo jiné se podílel na přípravě polského vstupu do NATO. Vzhledem k tomu, že pochází z východní Evropy, by však jako šéf NATO mohl vzbuzovat odpor Moskvy. Jeho kandidaturu by zřejmě podpořila Česká republika.
Jonas Gahr Störe
Norský ministr zahraničí loni v Praze uvedl, že jeho země nesouhlasí s americkým plánem na vybudování protiraketového radaru v Česku, i když bilaterální dohody mezi USA a Českem resp respektuje. Jeho pozici v rámci v vyjednávání o šéfovi NATO by mohlo z zhoršit to, že Norsko není členem EU.
