‚Disident Wonka matku nenapadl.‘ Dají mi za pravdu, ale soud jsem prohrál, zlobí se bratr

„Hájím čest mého bratra, který se nemůže bránit,“ sdělil serveru Lidovky.cz Jiří Wonka. Podle soudu sice Wonka své matce a manželce nijak neublížil, ale nároky jeho bratra Jiřího v žalobě zamítl. Případ projedná odvolací soud. „Rozsudek vlastně v celkovém kontextu vyznívá tak, že žalobce prohrál na plné čáře, ačkoliv byl v právu,“ stěžuje si bratr disidenta v čerstvém odvolání, jejž má server Lidovky.cz k dispozici.

Zeman rozdal řády i svým známým. Vyznamenal Čubu, Bohdalovou i Slováčka

Spor vyvolala kniha spisovatele Petra Šámala s názvem ,,Kriminalista - legenda pražské mordparty deviantům na stopě’', jež přibližuje nejznámější případy někdejšího špičkového vyšetřovatele a dlouholetého šéfa pražské „mordparty“ Jiřího Markoviče. Markovič mimo jiné vedl tým, který objasnil vraždy z případu takzvaného spartakiádního vraha Jiřího Straky. Autor se v jedné pasáži knihy otře i o Pavla Wonku, přisoudí mu útok na jeho matku a manželku.

„24.11. 1981 byl uznán vinným trestným činem za násilné vniknutí do bytu matky a své manželky, kde obě ženy fyzicky napadl,“ zní úryvek z knihy, který donutil Jiřího Wonku sepsat na spisovatele Šámala žalobu za zásah do osobnostních práv svého bratra. Argumentuje tím, že Pavel Wonka nic takového nespáchal. Disident sice násilím vnikl do bytu, ale nešlo o byt jeho matky a hlavně na nikoho z přítomných nevztáhl ruku.

Disident za vniknutí do bytu dostal trest, soudy ho však zrušily

Chybu před soudem autor knihy uznal, vznikla podle něj při korekturách. V rukopisu totiž stálo, že Pavel Wonka „vnikl do bytu matky své manželky.“ Disident se tehdy skutečně ve Vrchlabí dobýval do bytu, v němž žila matka jeho bývalé ženy. Exmanželka byla v bytě v tu chvíli také. Proč pak psal o napadení obou žen, vysvětlil Šámal tím, že podle jeho mínění „k nějakému násilí došlo.“ I v tomto případě se přihlásil ke svému pochybení, neměl prý po ruce všechny podklady.

Dokumenty říkají, že Okresní soud v Trutnově v roce 1981 Wonku potrestal za porušování domovní svobody, do bytu se tehdy dobýval kladivem. Soud mu za to snížil plat o 20 procent na pět měsíců. Disident ale dosáhl obnovy řízení, původní rozsudek byl pak zrušen. V roce 1988 trutnovský soud nakonec stíhání zastavil. Opřel se o nová zjištění, že tchýně v bytě neměla trvalé bydliště. Nemohlo tak dojít k porušování domovní svobody. Wonka navíc mezitím už seděl ve vězení kvůli politickým důvodům.

Právě ze spisů z 80. let vycházel při aktuálním sporu Obvodní soud pro Prahu 4, který žalobu na spisovatele Šámala vyřizoval. Díky podkladům z trutnovského soudu tak uznal, že spisovatel pověsti mrtvého disidenta ublížil. „Je nepochybné, že žalovaný ve své knize zveřejnil informace, které jsou nepravdivé,“ stojí v rozsudku soudce Michaela Květa, jejž má server Lidovky.cz k dispozici. „Nepochybně k zásahu do osobnostních práv zemřelého došlo,“ napsal dál soudce.

Podle soudu bratr Wonky špatně formuloval omluvu

Navzdory tomu nárok Jiřího Wonky odmítl. Bratrovi několikanásobného vězně za komunismu totiž uškodil nešťastný způsob, jakým formuloval návrh omluvy. Mělo v ní mimo jiné zaznít, že „Pavel Wonka v případu odsouzení za vniknutí do vlastního bytu nebyl nikdy ani žalován, natož odsouzen.“

Jiří Wonka navíc žádal, aby mu autor knihy vyplatil sto tisíc a zajistil zveřejnění omluvy na webové stránce příslušného nakladatelství, v neprodaných výtiscích knihy a na dalších desítkách oborových webových stránek a v knihkupectvích. „S ohledem na to, že požadavky žalobce jsou jednak v rozporu s principem proporcionality, dílem nejsou ani reálně proveditelné a část textu omluvy neodpovídá zjištěným faktům,“ vysvětlil soudce Květ, proč nakonec žalobu zamítl. K tomu přikázal Wonkovi uhradit náklady řízení.

Bratr posledního člověka, jenž umřel v komunistickém vězení, rozhodnutí soudce přijal s rozladěním. „Je to neuvěřitelné. Dají mi za pravdu, ale prohrál jsem,“ posteskl si serveru Lidovky.cz. Rozhodnutí je podle něj jen formalistické. „Pokud by soud žalobce za vyjasněného právního stavu poučil, jistě by na to žalobce adekvátním způsobem reagoval,“ napsal Wonka v odvolání, které podal uplynulý týden. Autora knihy se serveru Lidovky.cz zastihnout nepodařilo, jeho právní zástupce pak odmítl případ komentovat. „Jsem vázán mlčenlivostí, a proto nemohu cokoli sdělovat,“ vysvětlil advokát Petr Zavřel.

Pavel Wonka seděl za komunismu třikrát, ve vězení držel hladovku

Pavel Wonka za minulého režimu seděl celkem třikrát, dohromady strávil v komunistických káznicích téměř tři a půl roku. Jeho nejznámější trest byl za to, že se v roce 1986 pokusil ucházet ve volbách o hlasy voličů jako nezávislý kandidát. Přestože to tehdejší zákony dovolovaly, dostal za pobuřování a útok na státní orgán a společenské organizace trest 21 měsíců vězení.

Disident nakonec zemřel v roce 1988 ve vazbě v Hradci Králové, kde podlehl špatnému zdravotnímu stavu a vyčerpání, které prohloubilo hrubé zacházení ze strany dozorců. Šikaně čelil i během předchozích trestů, dozorci ho opakovaně bili. Wonka proti krutému zacházení držel hladovku. Když zemřel, jeho pohřbu se účastnili signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce nebo Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Největší pozornost za poslední dobu v souvislosti s Pavel Wonkou vzbudil dokument „Pavel Wonka se zavazuje“ filmařky Libuše Rudinské. Dokument obecně přijímaný obraz Wonky jako politicky pronásledovaného člověka dramatický narušil, podle něj se naopak zapletl s StB. Bratr disidenta na filmařku podal trestní oznámení, historici pak její závěry odmítli. „Pavel Wonka nikdy nebyl veden v kategorii tajného spolupracovníka. Nenašel se jediný dokument, který by dokládal jeho udávání,“ uvedl třeba známý historik Petr Blažek.