lekarska zprava

 Sedí manžel dvě hodiny na chodbě před operačním sálem. Po strašně dlouhé době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavený a smutný chirurg ...Pomalu si přisedne k zhroucenému manželovi a tichým hlasem říká:"Dělali jsme co jsme mohli, ale vaší paní upadla do komatu...Manžel vytřeští oči a ptá se: "Co já ted budu dělat??"Doktor: "No, budete se muset o ni denně starat ... každé dvě hodiny ji otáčet, aby neměla proleženiny, krmit ji hadičkou s umělou výživou,

vyměňovat ji plíny, když se pomočí a umývat jí, když se pokálí ...

budete na ni muset vlídně mluvit, protože je možné, že všechno vnímá a ona se

třeba za dvacet let z komatu probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout na dalších pár let ... Chlap mezitím zežloutl, zfialověl, zezelenal a totálně se rozklepal ..

Doktor ho kamarádsky poplácá po ramenech a říká:  "Nebojte se, dělám si prdel .. samozřejmě zemřela ..."

Sakra, furt ctu "V Cesku se rozjely prvni vlaky"

a furt me to prekvapuje. Vlaky? Rozjely? Blbost!

SŇÝCH VLÁDNE

sníh, padá sníh, na saních přijel starý děda Mráz, sotva odjel, je tu zas