Petr Zídek (konečně!) v rozkladu.

Konečně zase dobrá zpráva.

Tento ústav vůbec neměl vzniknout. Na nic totiž není. Máme přece Historický ústav AV, univerzity a další instituce. Na to, aby zasazovali naše dějiny do "středoevropského" nebo "evropského" kontextu a kryli tím každé svinstvo henleinovců a kolaborantů, je nepotřebujeme. Jaký je rozpočet tohoto ústavu na rok? Myslím, že je dost důležitějších věcí na financování ze státního rozpočtu, než takovéto instituce.

Re: Konečně zase dobrá zpráva.

Peniciline ty bud rad ze Cesi misto cinkani klicema, netocili lasem z konopi nad tvou hlavou.

Historický omyl

bylo vůbec založení tohoto prakticky duplicitního ústavu.

Re: Historický omyl

Historickym omylem a to primo tragickym bylo jak Cesi provedli  sametovou revoluci zvonenim klicema. To nebylo v tom Svejkistanu dost konopi ? 

Ale, ale, blb Zídek ještě žije?

Zachraň se kdo můžeš!

Re: Ale, ale, blb Zídek ještě žije?

Tak se jiz stalo diky Sametove revoluci.

Za ústav aplikované totality

Je třeba odmítnout vágní kritiku ředitele Žáčka, a že v ÚSTR nejsou podmínky k serióznímu bádaní. Skutečnost, že atmosféra v ústavu připomíná dobu, kterou by měl zkoumat je naopak důkazem promyšleného postupu. Přeměna ÚSTR na laboratoř totality naopak umožní experimentovat a vědecky zkoumat totalitní režim přímo v laboratorních podmínkách. Vědecké hypotézy o někdejší totalitě lze  přímo empiricky testovat a výsledky bez odkladů aplikovat tam, kde nám demokracie každodenně selhává.  ÚSTR tak přibližuje historii exaktním vědám a ředitele ústavu Nobelově ceně.

Pane Žáčku, dovolte mi abych Vám blahopřál

Hynek, jako jeden z mála, velmi dobře pochopil význam "Kauzy Kundera".

Tento emblematický případ velmi názorně poukázal na to, jak se naše společnost (ne)vyrovnala s komunismem, jeho zločiny a zločinci.

Více jak poučné bylo pozorovat semknutý šik ex-komunistů, hajících jednoho ze svých řad a argumentujících na vlas stejně jako paní Polednová (mladá nezkušená holka, nadšená a obětující-se pro nový lepší svět). Přestože jou již nad hrobem, myslí stále stejně a ani je nenapdne se vým obětem omluvit, natož je odškodnit (v případě Kundery).

Byť by tento Žáčkův počin byl jediným pozitivním, tak na něj ústav (pokud nebude zrušen) může být dlouho hrdý.

Re: Pane Žáčku, dovolte mi abych Vám blahopřál

Koukám, že tomu hodně rozumíte :-))

Ano, Žáček jako manažer selhal.

Ale že by Kundera byl pseudokauza? Kundera mlžil a mlží a "kulturní fronta" (od fakticky a argumentačně popletených článků K. Hvížďaly po tradičně ideologicky zaujaté články P. Uhla) jej v tom podporuje. A to až militantně.

Je to logické. Zdá se, že je nachvíli ohrožen kosens zapomnění, který vytvořili aktéři převratu v roce 1989  Konsens zní přibližně takto: ohledně (našich) problematických  činů za komunismu se nebudeme vracet před rok 1968

Co na tom, že jde o "cosmesitosmismus" na cizí účet, přesněji řečeno na účet lidí, kteří o komunismu nikdy žádné iluze neměli. Tito lidé se nehodí, protože prokazují, že existovaly zlé činy lidí, kteří jsou konsensem chráněni.

Autor komentáře patří k mladší generaci, která tento konsens (podvědomě)převzala jako všeplatnou pravdu (Viz jeho postoj ke K. Bartoškovi, Černé knize komunismu či K. Kaplanovi). Výsledkem je, že lidé jimž ubližili komunisté (tedy ne komunisté, kteřím ublížili jiní komunisté) mají postavení páriú a jejich odkaz se nepřipomíná, resp. se připomene se shovívavým pomkráváním ("všichni přece víme, že jejich dílo za moc nestojí, ale je třeba přihlédnout k zásluhám"). Tedy, jde o jakýsi druh povinnosti.

Když se člověk ovlivněný konsensem zapomnění může "svobodně" rozhodnout, kdo stojí za připomenutí, vybere jméno známé z komunismu.