Pane Kamberský, ta poslední tázací věta,

na tu dostanete kladnou odpověď leda tehdy, až bude možné vydojit z mravence denně 2 litry mléka.

A pánové Bezouško, Fialo, o tom, jak získali mnozí politici své tituly, o tom není pochyb ihned od okamžiku, kdy promluví v těch Vámi kritizovaných médiích.

Re: Pane Kamberský, ta poslední tázací věta,

pane Houško, mluvíte trochu zcesty. Řeč tu není o tom, jak který politik získal své vzdělání, nýbrž o kvalitě a spolehlivosti informací. Ta je ovšem  bezesporu bídná, Kamberský tvrdí cosi o "potvrzení" a dokládá to, s odpuštěním, planými žvásty. Až bude řeč o politikovi NN, pak zkoumejme, pokud to za to ovšem vůbec stojí, jak k nějakému titulu přišel a zda jej vůbec má (viz Kalvoda, kupříkladu, nebo jestli  má pan Havel aspoň maturitu). O tom se tu ale opravdu nemluví. Jen malý dodatek: znám jednoho pána, není to vůbec politik, ale báječný konstruktér se vzděláním a výsledky, o jakých jste asi ani nikdy neslyšel, a ten není na veřejnosti prakticky schopen souvislého slovního projevu. Tohle totiž se vzděláním skoro nesouvisí.

Kamberský: buď neví, co říká,

nebo lže. Možná obojí. Stojí tam: potvrzeno ... Z textu Kamberského článku ovšem nic takového nevyplývá, zdroj je "anonym ze studijního oddělení". Přechody vyučujících odněkud někam snad mohou něco naznačovat, ale co takhle uvážit třeba finanční podmínky? Na naše skvělé novináře by snad nejlíp pasoval jeden starý aforismus: nedalo se s ním vyjít a tak s ním vyběhli ... Co mne se týče, docela rád bych přitom pánům druhu Kamberského trochu pomohl. (Nejvhodnější pomůckou by byl dlouhý bič.)

Akreditační komise

Škoda, že neexistuje akreditační komise na kvalitu lidí působicích v médiích.

Kdopak by mohl "stát" v jejím čele?