Africká Unie

Zdá se, že nikdo, fungující na bázi parlamentních demokracií, nechce vnímat Africkou Unii a její status, podobný EU. Ani nechce tolerantně vnímat jiné fungující společenské systémy, které by mohly parlamentní demokracii nahradit. Západní parlamentní demokracie ovládané globálními firmami a finančníky či zbrojní loby, mají hodně daleko k lidem-občanům, které mají reprezentovat. Jít do války a neptat se občanů? Co je to za demokracie? Vůle většiny občanůzůstává někde v pozadí, žádné referendum se nekonalo!. Hitler se svou NSDAP byl, alespoň čitelný a férově říkal co chce, a občané ho podporovali asi tak z 90%, byť později v zavrženíhodném válečném konání. Němci jsou tak velmi citliví k možným chybám s mezinárodními či dnes opět mezikontinentálními následky.

Jste naivní idealista

1. Ve 100% případů jsou tyto akce motivovány vlastními zájmy a je jedno jestli je to západ, východ sever nebo jih.

2. Otázkou pouze je, do jakých hezkých keců se to zaobalí a kolik blbů tomu bude věřit...

Jinak souhlasím s tím, že Kadáffí tam nemá co dělat. Nikdo nevíme, co bude po něm, ale dnes všichni víme, že když se nám to nebude líbit, bude se muset bát, že se mu stane něco podobného...

Úvaha

Žel, s Vámi nemohu zcela souhlasit, byť nepovažuji Váš názor za špatný. Problém je v poněkud jiné rovině a tou je naprosto pokrytecká zahraniční politika západního světa. Prozatím se západ ve třetím světě zaměřoval na udržování dobrých vztahů s různými pochybnými diktátory, aby zamezil nástupu sil podporovaných východem. Tedy určité kolbiště mezi Washingtonem a Moskvou. Po pádu železné opony vyvstal určitý anachronismus v tom, že najednou se změnil poměr sil a někteří diktátoři o něž západ opíral svůj vliv v oblasti se stali nepohodlnými. Jistě si mnozí z nás pamatují na přátelské vztahy zejména Francie a Britanie se Saddámem, stejně jako mocenskou rétoriku vůči Kaddáfímu, ze kterého se nakonec stal téměř spojenec západu. Tedy jakési amorální lavírování podle toho, co se zrovna hodí. Není divu, že obyvatelé arabských států vnímají toto pokrytectví velice silně a přiznám se, že i mně, coby stoupence demokracie, liberalismu a lidských práv, to už silně bije do očí a upřímně toho mám plné zuby. Když nyní slyším jak západní představitelé mluví o lidských právech a demokracii, chce se mi řvát vzteky. Vždy je to pozdě, vždy je to pokrytecky a vždy to jde ruku v ruce se strategickými cíly. Pokud je nějaká země dostatečně silná, nemá ropu a suroviny, tvoří vhodný trh pro vývoz, pak se o lidských právech přestává mluvit a celkem nikomu nevadí, že takové režimy vraždí, nebo zavírají nejen odpůrce  režimu, ale nevadí ani evidentní etnické čistky a masakrování národů, jako například v Tibetu. Ale Čína je nejlepším přítelem USA. Úroveň života Libyjců je nepochybně 1000x lepší než obyvatel KLDR, ale v KLDR není ropa a navíc má pravděpodobně jaderné zbraně a jednu z nejsilnějších armád. Tak je jen občas zmiňována v nějakém trapném usnesení. Praktické politické a morální dopady zahraniční politiky USA a potažmo EU jsou katastrofální. Afghánistán, Irák, Palestina, Libanon atd. Spoušť, mrtvoly, destabilizace a lidská práva jen na papíře. To nemluvím o té špinavé válce na Balkáně...