Jiný názor

""Viděl už někde Radek John zemi, která se ve světové konkurenci prosadila hustou sítí silnic? ""

To jsou všechny státy v kultuře, námi nazývané, "západní, severoatlantické". Nevím, kolik má autorka roků, já 63, takže si pamatuji výstavbu a provoz dálnice z Prahy do Brna a s tím související zvýšený pohyb zboží a lidí, nejen mezi Prahou a Brnem. Stejně tak si již musí pamatovat na další rozvoj komunikační struktury dálnic a železničních koridorů po r. 1989 v ČR (mimochodem plány byly sestavovány od r.1986, kdy došlo k dohodě USA-SSSR o změnách ve střední Evropě). Naše území je opravdu "srdcem - středem" komunikací (od "komunikáta-cesta") Evropy, která končí na pohoří Uralu. Jistě také vnímá umisťování automobilových výroben zahraničních i Asijských výrobců.

Možná ještě hesla pana Tomáše Bati:  Pohyb je život. Co stojí hnije. Kdo cesty krátí (v délce i času - v časoprostoru), život si prodlužuje.

Proto dávám hlas straně VV, která prosazuje rozumné vize-cíle-programy-plány.

John mluví o něčem, čemu nerozumí.

Poslouchal jsem Johna v rozhlase, jak zdůvodňoval proč VV nesouhlasí s návrhem rozpočtu na rok 2012. On tvrdil, že VV se starají o to aby ČR dostala z EU 50 miliard korun, které prý bychom nedostali, kdyby byl schválené úspory na ministerstvu dopravy. Pan John si asi myslí, že vláda je natolik hloupá, že odmítá oněch 50 miliard a proto  schválně  kapitolu ministerstva dopravy zkrátilo. Jsem přesvědčen, že Radek John by neměl komentovat nic o ekonomice, neboť je v tom naprostý laik a má nás občany za hlupáky, kteří uvěříme všem blábolům. VV totiž něchtějí přiznat, že jim jde jen o přidání v resortech, které strana VV řídí.

Redaktorka Zlámalová Johna opět velmi trefně prokoukla a jako vždy je její komentář naprosto pravdivý.

Zlatá slova

Máte pravdu. Ne že bychom nepotřebovali tu nebo onde protáhnout dálnici nebo udělat obchvat. Jenže dokud bude stavba dálnic v našem provedení dvakrát dražší než ta německá varianta (o jeden až dva pruhy širší), zavání příchylnost VV ke stavbě silnic a školství minimálně bezradností politického programu. Úplně vidím ty obrázky z komiksu, jak špičky veverek sedí nad prázdnými papíry, ohlodávají tužky, Vít Bárta otvírá osmou láhev Johnova archivního, jedna z blondýn právě zapnula ukrytý diktafon a alkoholem mírně zamženými mozky prochází jediná otázka: "Co předhodit voličům, když Jóón jako ministr zhasl, boj proti korupci skončil rozdáváním obálek a aktuálním programem je pouze vydírání zbytku koalice s cílem udržet se u moci?" Když tu náhle... (nad Bártovou hlavou je nakreslena rozsvícená žárovka): "Dáme jim silnice a školství! Do školy chodí každý, nezavání to tolik uplácením voličů jako obvyklé programy ČSSD a když se ručka k ručce povine, ze zakázek na stavbu silnic může ještě slušně kápnout bokem. Bingo! Hned zítra to dáme do novin..." Asi jste poznali, že mým oblíbeným čtením je Zelený Raoul v Reflexu a neoblíbeným čtením stokrát opakované žvásty politiků o něčem, co je selskému rozumu jasné na první pohled i bez nadužívání výrazů jako "nicméně", "konsensus" nebo "napříč politickým spektrem".